Filip Foreigner: "Časem si na to pískání zvykneš..."

Sešli jsme se u rozhovoru pro Techno.cz po roce a půl, tak tradiční rozjezdová otázka... Jak se ti vede, Filipe?

To už je rok a půl, jo? Vede se dobře, nějak jsem se vyrovnal s tou bláznivou situací, která se kolem nás děje, takže je to v pohodě, když teda nebudu brát v potaz nějaký existenční věci a tak dál. Důležitý je udržet si pozitivní psychiku...

To jsi řekl hezky, musíme to nějak překonat a ten čas využít k věcem, které nás naplňují a někam posunou... Předpokládám, že tento čas věnuješ především nové tvorbě, je to tak?

Nejsi daleko od pravdy! Samozřejmě dělám muziku, potom jsem taky dost času věnoval wakeboardingu, ale asi nejvíc ze všeho rodině.



Když jsme se před rokem a půl bavili naposledy, tak jsi zrovna připravoval svůj projekt Japan Minimal, což byl také tvůj zatím poslední hudební release. Jak se tvá produkce od té doby vyvíjí a můžeme se v blízké době těšit na nějaké novinky?

Vyvíjí se to všemi směry když to tak řeknu... Dělám totiž jak rovné věci jako Filip Foreigner, k tomu jsem začal dělat i takové lo-fi chilloutové beaty pod novým jménem Pi-low, a potom samozřejmě jako Philip TBC tracky na pomezí experimentální eletroniky a "drumandbassu". Také jsem objevil novou zpěvačku z Hradce Králové jménem Nisha Di, takže společně makáme na spoustě nových věcí.

Takže stále zůstáváš takovým hudebním chameleonem, když se to tak vezme...

Přesně jak říkáš, mě totiž nebaví být "zaseklej" v jedný škatulce nějakého hudebního stylu. Třeba teď jsem měsíc dělal jen rovné beaty, před tím jsem zase měsíce dělal lo-fi věci, takže se mi to takhle různě mění jako na horský dráze.




Jsi zastánce názoru, že je pro producenta lepší věnovat se více stylům, než zůstávat stále u toho jednoho? Přeci jen, pokud se léta věnuješ jednomu žánru, tak se samozřejmě rychleji dostaneš do povědomí lidí, kteří sledují tu určitou škatulku, zároveň se však může dostavit určité vyčerpání... Co si o tom myslíš?

Když se zaměříš na jeden určitý styl, máš samozřejmě větší šanci v něm prorazit. Ti moji hudební "bohové", kteří mě od začátku inspirují, však právě od začátku dělali různorodou hudbu, což vždycky dospělo k tomu, že byli doceněni až v pozdějších letech, kdy lidem docvaklo, že to jsou géniové, co dovedou udělat skvělou hudbu v podstatě jakéhokoliv žánru. Tím samozřejmě nechci říct, že jsem génius! :) Ale rozhodně je to těžký, protože na začátku se snažíš vytvořit si určitou vlastní hudební tvář - rozpoznatelný zvuk, podle něhož tvoji produkci lidi poznají. Vezmi si třeba High Contrasta... Uděláš nějaké skladby které lidi začnou bavit, ale ti lidi to potom chtějí dál a dál, jenže tebe to jako producenta postupně začne štvát. Chceš dělat něco jinýho, nějak se posunout, jenže lidi chtějí pořád toho starýho High Contrasta, jehož si pamatujou těch deset let zpátky. Když potom začneš budovat něco novýho, tak vlastně začínáš tak trošku od nuly. Máš "pouze" ty producentské zkušenosti, které si neseš z jiného stylu. Když uděláš dobrou desku, tak lidi budou chtít to samé i příště. Je jen málo umělců, kteří dokáží udělat stejně kvalitní desku v různých žánrech. Obecně ta různorodost je taková menší obtíž, jelikož ta cesta je tam klikatější a není to tak jednoduché se prosadit, jako když děláš pouze jeden styl.

Na chvilku se teď vrátím ke tvému projektu "Japan Minimal"... Jaké byly ohlasy? Pamatuji si, že "Indian Beatology" sklidil velké ohlasy, tak jak lidi přijali toto japonské pokračování?

Musím se přiznat, že jelikož jsem to celé vypouštěl ven během té první vlny "Korony", sám jsem z toho byl dost zmatenej a stejně tak asi i lidi. Nikdo moc nevěděl, co bude, všichni sledovali dění kolem tý šílenosti a kultura šla dost stranou. Alespoň tak to na mě působilo. Samozřejmě máš tu svoji sociální bublinu na facebooku a Instagramu, kde ty ohlasy byly kladné, jinak ale v podstatě žádný další feedback nemám. Neměl jsem ani možnost si ty věci zahrát někde na párty, takže nevím, jak by to třeba fungovalo na parketu a jak by lidi reagovali. V plánu byla šňůra po klubech, ale kvůli té aktuální situaci v podstatě nic z toho bohužel neproběhlo, a celé to skončilo jako takový internetový projekt.




Pojďme se přesunout k tomu, co se chystá! Ty už jsi zmínil, že jsi objevil novou zpěvačku jménem Nisha Di, tak nám pověz, jak vaše spolupráce vznikla...

To byla z mýho pohledu celkem zajímavá story. Měl jsem takovej swingově drumandbassovej track a hledal jsem zpěvačku, nebo zpěváka. Napsal jsem několika lidem, ale výsledek žádnej, tak mě napadlo natočit takové pitomé video, kde jsem do toho tracku rapoval. Prostě to bylo debilní a úplně mimo, já to totiž jinak ani neumím... :) Takže jsem tím požádal lidi na internetu, že komu se to bude líbit, tak ať mi pošle nahraný svůj vokál, nebo nějaké svoje věci, a že zkusíme něco společně udělat. No a ani ne den nato mi právě od Dominiky přišel v podstatě hotový track. Byl jsem z toho nadšenej a fakt jsem něco takovýho nečekal... Takže jsem ji kontaktoval, ona přijela ke mně do studia ten track nahrát na lepším mikrofonu a rovnou jsme se i dohodli, že uděláme další věci, jelikož jsme zjistili, že máme dost podobný vkus.

S tím souhlasím, protože ty ukázky, které jsi mi před rozhovorem pouštěl, jsou moc pěkné a rozhodně se je na co těšit! Teď budeš vydávat EPčko, kde bude velmi zajímavá mezinárodní spolupráce. Můžeš nám jej více přiblížit? Kdy to celé půjde ven?

No s tíhle EP jsem v podstatě trošku zaspal, protože se na něm objeví tracky z let 2017 až 2018, které už mám hotové v šuplíku dva roky, ale nějak nebyl čas na to je vydat. Nicméně teď je k tomu ideální příležitost, EP bude obsahovat čtyři tracky a hostovat tam bude Elsa Esmeralda ze Švédska, MC Ixist z Indie a britský Lifesize MC. Původně k tomu společnému tracku měl vzniknout videoklip a já měl nápad, že každý v té své zemi natočí video, které následně sestříháme do videoklipu. Ale sám určitě znáš, jak to chodí... No zkrátka ti zevláci se na to normálně vykašlali. :) Uháněl jsem je, ať to natočí, ale nějak to neklaplo, takže to zkusím ještě jednou a uvidíme, protože teď by k tomu mohla být dobrá příležitost, když jsme všichni zavření doma. Myslím, že by to mohlo být pěkný prolnutí těch čtyř zemí v jednom videu, když už se nedá moc cestovat. Co se žánru týče, bude to čistě experimentální, nečekejte drumandbass ani rovné beaty, přičemž dva tracky budou s vokálem a dva čistě instrumentální. Prostě něco na pomezí experimentální elektroniky a hip hopu.

Pamatuji si, že už při našem minulém rozhovoru jsi tento plán nakousl, takže určitě budeme držet palce, ať se videoklip podaří zrealizovat! Co tvé další chystané releasy? Zahlédl jsem teď u tebe na Instagramu například spolupráci s Chrisem Sadlerem...

Jasně! Hned po zmíněném EPčku půjde ven společná věc právě se zpěvačkou Nishou Di, což bude takový veselý letní funky hit, ke kterému máme natočený i videoklip. Dále budou vycházet věci pod mým novým pseudonymem Pi-Low, o kterém jsem mluvil na začátku, a kde se rovněž objeví i Nisha. A dál je v plánu album, které chystám jako Filip Foreigner a pravděpodobně i naše spolupráce s Chrisem Sadlerem se objeví právě na tomto albu.

Těším se na něj, ale co nějaké další kolaborace? Máš teď v hledáčku nějaké zajímavé interprety, se kterými bys rád spolupracoval?

Právě teď mě nic nenapadá... Chci se zaměřit hlavně na dotažení všech aktuálních projektů, než začínat něco nového. Probíhá pouze spolupráce s Nishou, se kterou stále děláme na nových věcech.

Jak to vypadá v praxi? Scházíte se pravidelně ve studiu, nebo komunikujete přes internet a sejdete se jen jednou za čas?

Probíhá to v podstatě takovou "lo-fi cestou", protože já jí vždycky pošlu nějaký beat a ona mi vzápětí zpátky pošle svůj vokál, který třeba nahrála jen na telefon. Já si to celé poslechnu, párkrát si to ještě celé vyměníme a ona pak přijede ke mně do studia, kde finální verzi nahrajeme, načež já pak už jen dodělávám tu finální podobu celého tracku. A jsem rád, že se takhle jednou za čas sejdeme, jelikož nejsem moc velký fanoušek takových těch spoluprací na dálku. Rád si s tím člověkem sednu ve studiu a pak máme mezi sebou tu interakci. Když to funguje osobně, pak vznikají dobrý věci... Spolupracovat s někým přes internet je pro mě hrozně neosobní, někdy to však jinou cestou taky nejde. Je to jako lízat jahodu přes sklo, takže raději se s těmi lidmi potkám ve studiu...



To rozhodně, ta interakce je face to face lepší a máš hned od toho člověka nějakou zpětnou vazbu, s čímž následně můžeš mnohem rychleji pracovat. Kde tvé nové věci vyjdou? Bude to nějaký label, nebo je vydáš sám například na Bandcampu?

To jsem zapomněl zmínit... EPčko bude vycházet prostřednictvím io.Lab Records, kde vydávám už dlouho a ta spolupráce funguje, a co se týče těch dalších věcí, tak ty jsou zatím v procesu dokončování. Dokonce mi teď psal Lifesize MC, zda bych jim neposlal nějaký drumandbassový track pro jejich label, načež jsem mu odpověděl, že velmi rád, ovšem až nějaký drumandbass dodělám. Už brzy, Giles! :)

Koukám, že v tomto směru se toho moc nezměnilo. Lidi tě stále mají zařazeného v té drumandbassové škatulce i přesto, že jako producent drumandbass v podstatě neděláš...

Je to tak, sice jsem udělal pár drumandbassových tracků, ale jelikož jsem odjakživa jako DJ zaškatulkovanej v drumandbassu, tak mě lidi do týhle škatulky hází i jako producenta. Ale poslední dobou už se to trošku zlepšilo...

Už mockrát jsem se tě chtěl zeptat, čím to je, že v podstatě drumandbass jako producent vůbec neděláš, ale jako DJ se mu aktivně věnuješ?

To je dobrá otázka! Věř mi, že sám jsem nad tím dlouho přemýšlel a dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, že mi jako producentovi o dost víc sedí ty jiné styly mimo drumandbass. Zkrátka je pro mě hrozně těžký vyprodukovat drumandbassovej track, za kterým bych si jako producent stoprocentně stál a pod nímž bych se byl ochotnej podepsat. Zjistil jsem, že ty ostatní styly dělám radši a je to daný právě tím, že mi o dost víc sedí a mě ten proces produkce díky tomu i o dost víc baví. Do těch rovných a experimentálních věcí se vždycky ponořím a jsem schopný někdy i třeba za hodinu udělat track. Do drumandbassu se musim trošku nutit, protože je to vic o zvuku a mnohem mnohem víc času a práce. Udělat dobrej mixdown u D´n´B tracku, aby to fakt šlapalo a všechno fungovalo jak má, je podle mě majsterštyk a každej , kdo to umí, má můj hluboký obdiv a respekt. A hlavně i s věkem se celé vnímání hudby dost mění. Všichni jsme v osmnácti měli rádi, když to šlapalo a byl to totální mordor, to je prostě jasný... Jenže, když je ti třicet, čtyřicet a víc, tak už prostě přirozeně vyhledáváš jinou hudbu. U mě jsou to teď víc muzikální a melodická muzika, baví mě deepový věci, dřív jsem měl rád takové ty řezavé zvuky, což už dneska neplatí a berou mě spíš ty kulaté zvuky. A když to takhle půjde dál, jsem zvědav, co budeme poslouchat v osmdesáti, jestli vůbec budeme něco poslouchat...




Jak už jsme zmínili, tvoje tvorba je velmi pestrá... Kde čerpáš inspiraci?

To je různé, často mě hodně inspiruje nějaký zvuk. Třeba něco zaslechnu a hned si říkám, jak bych ten určitý zvuk použil. Často si ho hned nahraju a zkouším na něm postavit nějakou melodii, nebo rovnou nový track. V podstatě nahrávám zvuky všude tam, kde zrovna jsem. Buď na Zoom, nebo na iPhone. Ať je to město, nebo příroda, tak si nahrávám samply a následně na nich pak stavím nové tracky, nebo je využívám jen jako doplňující zvuky, se kterými můžeš různě pracovat. Ono se to na první pohled nemusí zdát, ale třeba takové ruchy z ulice, když je dobře zakomponuješ do nějakého tracku, tak mnohdy vytvoří neskutečnou atmosféru... Fakt to dokáže udělat hrozně moc a ty si díky tomu můžeš hravě vytvořit nějaký svůj specifický sound. Produkce dneska není o tom, co chceš dělat, ale co můžeš dělat, o tom, co vymyslíš novýho, nebo co budeš dělat jinak než ostatní. Technický vymoženosti jsou dneska skoro neomezený a možnosti v hudbě jsou díky tomu neskutečný. Když se ještě vrátím k té inspiraci, a chci k tomu udělat i klip, tak na chalupě jsem jednou seděl venku a moje máma tam má ve vstupní chodbě takovou starou krabičku. "Myšiplaš" s tlačítkem zapnout/vypnout, kterej vydává takovej vysokej pisklavej zvuk. Na myši to samozřejmě nefunguje, ale já už se na to tolikrát nachytal, protože jsem klasicky zapomněl, že to je zapnutý. Takže sedíš venku, kde je to krásný šumavský ticho a najednou slyšíš to děsný pískání a říkáš si: "sakra, zase ten tinnitus pitomej, ten dneska zase jede!" A pak si uvědomíš, že to není tinnitus, ale tenhle "myšiplaš". Tak to vypneš a zase je všechno v pohodě... A právě z toho pisklavého zvuku, který jsem xkrát poupravil a udělal z něj několik různých zvuků od basy až po melodii, vznikl kompletní track. Takže ty možnosti v produkci jsou fakt nekonečný!

Zmínil jsi tinnitus, což je hodně nepříjemná věc... Já ho mám v levém uchu už přibližně měsíc a snažím se z toho "nezbláznit", ale naštěstí mám lehčí průběh, takže jsem si už trošku zvykl. Jak ty se s ním vyrovnáváš? Řekněme jen pro čtenáře, že tinnitus je zjednodušeně neustálé pískání v uších.

Naštěstí mám taky lehčí průběh a časem si na to pískání zvykneš, takže mě to už ani moc netrápí a kolikrát to ani nevnímám... Snažím se to hlídat a léta už do klubu nosím špunty do uší. Doktor mi říkal, že v momentě, kdy vstoupíš do klubu, kde ta hudba hraje nahlas, tak do hodiny to uším nic moc neudělá. Jakmile tam ale trávíš delší dobu, tak se uši tomu hluku začnou přirozeně bránit tím, že začnou vytvářet ušní maz, což je znamení toho, že už to není úplně v pohodě. Je důležitý si ten sluch chránit, protože v momentě, kdy si ho jednou poškodíš, už není cesta zpátky. To poškozeni je nevratný a už ti to nic a nikdo nikdy nespraví. Ve studiu se hodně snažím mít ten zvuk potichu, abych uším nedával tolik zabrat. Samozřejmě někdy potřebuješ slyšet nahlas, jak ti zní třeba subbass, ale když to jde, tak to zbytečně nehrotím. Co si budeme povídat, je to hodně nepříjemné, když ti permanentně píská v uších. Třeba tady v Praze, kde je neustálý ruch, mi to ani tolik nepřijde, ale když přijdu někam do ticha, tak tam tinnitus vnímám víc...



Chce to tedy minimálně nosit ty špunty, které přeci jen pomohou hodně utlumit ten hluk a nepodceňovat to...

Rozhodně! Samozřejmě, že když je ti třeba sedmnáct, máš ten sluch odolnější než ve třiceti, ale je dobrý to fakt nepodceňovat a hlídat si to. Samozřejmě vydržíš být v klubu u beden celou noc, druhý den ti píská v uchu a ty si říkáš: "jo, to za pár hodin odezní." Odezní, ale jednou se stane, že už to neodezní, a pak už je pozdě...

Děkuju za rozhovor, Filipe a přeji ti spoustu hudební inspirace pro další tvorbu, a abys přečkal toto neradostné období především ve zdraví!

Taky děkuju a měj se hezky!


Ptal se Pavel Aeling (stanjah) v listopadu 2020.

foto: archiv

Sledujte také:

Filip Foreigner facebook
Filip Foreigner Instagram
Filip Foreigner na SoundCloud
Filip Foreigner a Philip TBC Bandcamp