Elsa Esmeralda: "Hněv je tou nejlepší hnací silou..."

Elso, než začneme, tak jedna odlehčující otázka... Jak se ti daří v těchto pomalu už letních dnech?

Mám se výborně, děkuju za optání! Léto je mým nejoblíbenějším ročním obdobím. Ve Švédsku to vypadá tak, že se lidi po dlouhé "introvertní zimě" opět otevřou, a znovu se na sebe usmívají.

Teď se přesuneme už k hudbě samotné... Jak dlouho se vlastně věnuješ zpěvu a jak vzpomínáš na své pěvecké začátky?

Babička mi vždycky vypráví příběh o tom, jak jsem zpívala nějakou lidovou píseň ve vlaku, a jak lidé kolem poslouchali... Byly mi asi tři roky. Nepamatuji si, jak jsem začala zpívat - je to jednoduše něco, co u mě existovalo vždycky. Naprosto přirozeně...


Kdo nejvíc tě ovlivnil v pěvecké kariéře? Jistě máš nějaký svůj idol...

Pravděpodobně učitel zpěvu, když jsem jako dítě zpívala ve sboru. Ten nás naučil zpívat technicky opravdu dobře. Možná, že to není kreativní, ale rozhodně užitečné. Mým prvním idolem byla Neneh Cherry s albem "Buffalo Stance". Když jsem byla malá, tak mě moc zaujala energie jejího hlasu a bohužel si nemyslím, že můj zpěv někdy dosáhne kvalit toho jejího.

Jaká byla tvá cesta k elektronické hudbě? Co bylo tím impulsem, kdy sis řekla, že chceš začít zpívat do elektroniky?

V hudební škole, když mi bylo 15-16 let, jsem se seznámila s pár kluky, které zajímala klubová hudba a IDM. Byl to nový a vzrušující hudební svět a já tehdy poslouchala spoustu věcí z Warp Records. Bylo to pro mě něco úplně nového a čerstvého. Zároveň to bylo zajímavé, protože to v sobě neslo rozmanité vlivy znovu použitých samplů a kombinovalo spoustu starých hudebních stylů. V 17ti letech jsem začala chodit s opravdu talentovaným producentem Andreasem Saagem, který tehdy pod hlavičkou Swell Session a Stateless skládal nu-jazz, trip-hop a zlomený beat. Slyšel mě, jak ve škole zpívám jednu jazzovou věc, a požádal mě, abych na jeho hudbu nazpívala vokály. Moc se mi to líbilo a začalo mě to bavit! Během dalších sedmi let, co jsme byli spolu, jsme udělali spoustu skvělých písniček, které mám dodnes velmi ráda.



Jaké styly elektronické hudby jsou ti nejbližší?

V poslední době jsem se cítila jako doma v různých zvukových kolážích, kde hodně figurují analogy a celé je to takové syrovější... Kapela Broadcast je má obrovská láska, protože krásným způsobem zkombinovala uvolněné vokály a lo-fi elektroniku. Stále mám ráda staré a trochu zvláštní IDM věci jako LFO nebo Plaid. A hodně dlouho jsem také poslouchala hravé hip-hopové producenty, jako jsou Flying Lotus nebo Dimlite.

Máš za sebou spolupráce s řadou interpretů, jmenujme například London Elektricity, Bop nebo našeho producenta Philipa TBC. Kdyby sis mohla vybrat nějakého interpreta, se kterým bys chtěla spolupracovat, kdo by to byl?

Právě teď mě hodně zaujal jazz a pop, který tvoří Moses Sumney ze Států. S ním bych moc ráda napsala duet! Na druhou stranu, kdybych mohla snít, bylo by úžasné pracovat s The Knife nebo Cashmere Cat.




S Philipem TBC jsi už v minulosti spolupracovala na jeho druhém albu "Kokoro No Hibiky" a poté i na skladbě "Genius Curve". V současné době společně připravujete novou muziku. Přibliž nám trochu, na co se můžeme těšit...

Zatím mohu prozradit jen tolik, že to bude velmi, velmi bujné downtempo! V náčrtu jsem pro svůj hlas použila hezký vokodér, tak doufám, že to Philip doladí do finále, a už se moc těším, jak to s jeho hudbou bude znít jako celek.

A co spolupráce s jinými producenty? Připravuješ aktuálně nějakou novou tvorbu?

V létě vydávám nové EP pod jménem Elsiope, které jsem sama kompletně produkovala. EPčko má lo-fi zvuk a je hozené spíš do popu. Některým mým starším fanouškům se možná líbit nebude, ale někdy je prostě zábavné dělat věci jen podle sebe!



Jak vypadá elektronická scéna ve Stockholmu, odkud pocházíš? Dáš nám tipy na nějaké zajímavé švédské hudebníky?

Momentálně ve Stockholmu opravdu hodně frčí elektronický pop se všemi těmi vysokými R´n´B vokály a reverby! Třeba Amber Valent je skvělý nový producent a vokalista, od něhož se mi moc líbí skladba "IDK". Toxe je úžasný mladý producent z mého rodného Gothenburgu, a dělá elektroniku, která je opravdu hravá a velmi temná. Můj dobrý přítel Mallorca si zaslouží velkou pozornost pro své překvapivé zasněné melodie z analogů. Pokud se podíváme na někoho slavnějšího, tak třeba Maskinen je můj dlouho oblíbený projekt. Je to vlastně takové zuřivé rapové duo s parádními beaty!

Ty se krom zpěvu věnuješ i psaní textů... Kolik času ti zabere text k nějaké skladbě? Existuje nějaká konkrétní cesta k tomu, jak tvé skladby vznikají?

Někdy mě ty texty samy od sebe napadnou. To se stává, když dostanu nějaký beat, do něhož pak píšu text, do kterého se snažím vtisknout nějaké specifické události a věci, jež se mi během života staly. Jindy se zase stává, že nemám absolutně žádné nápady, a to se pak uchyluji k "flow writingu". Probíhá to tak, že do ruky vezmu tužku, zavřu oči a co nejrychleji popíšu celou stránku všelijakými nesmysly. Pak se na to celé podívám a podvědomě vybírám střípky z těch napsaných blbin. Vypisuju si je na čistou stránku a většinou z toho vznikají zajímavé a někdy i vtipné texty.




Ty texty píšeš jen pro sebe, nebo i pro jiné interprety? A kde čerpáš inspiraci pro svou tvorbu?

Moc ráda bych psala texty jiným umělcům, ale bohužel mě k tomu ještě nikdo neoslovil. Je to potěšení psát si texty pro sebe za účelem vlastního zpěvu. Odráží se v tom tvé pocity a je to skvělé! Inspirací mi mohou být mé vlastní vztahy a milostná traumata, ale také současný vývoj ve světě, nebo se na svět mohu dívat očima někoho jiného a všechno dramatizovat. To všechno se pak odráží v mé tvorbě.

A jak bys ty sama popsala svůj sound a styl?

Jsem taková obyčejná zpěvačka a skladatelka, ztracená v elektronice. Jazzová diva zpívající ukolébavku v temnotě při výpadku proudu.




O jakých věcech nejraději píšeš a zpíváš? Existují také témata, kterým se záměrně vyhýbáš?

Abych byla upřímná, tak hněv je tou nejlepší hnací silou. V době, kdy jsem během psaní byla naštvaná, tak ty geniální myšlenky přišly opravdu rychle! Navíc dělat něco konstruktivního z negativních emocí je opravdu velmi uspokojující, zkuste to někdy! Zároveň se ale chci držet pryč od textů, které by mohly přímo někoho zasáhnout a něčím mu ublížit.

Když se ohlédneš za svými doposud vydanými tracky, ze kterého z nich máš největší radost? Dokázala bys říct, který se ti povedl nejvíce?

Všechny ty písně pro mě mají jiný význam, takže je to těžké! Skvěle jsem se cítila po vydání skladby "Just One Second" s London Elektricity v roce 2007, protože to vypadá, že se dotkla spousty lidí. Dříve jsem si nebyla jistá, zda jsou mé texty dobré, zkrátka jestli mohu vůbec někdy psát dobře. Ale právě "Just One Second" mě v tomto ohledu ujistila, že to snad dobře dělám. Na chystaném "Elsiope EP" je pak mou oblíbenou písní skladba "Call Me Home".


Blížíme se ke konci našeho rozhovoru, takže co bys vzkázala našim čtenářům na závěr?

Rozhodně zůstaňte sami sebou v tomto bláznivém světě! Starejte se o sebe navzájem a respektujte všechny kolem sebe bez ohledu na to, kým nebo čím jsou. A neakceptujte žádnou kulturu, osobu nebo politiku, která se s touto výzvou neztotožňuje!

Moc ti děkuju, že sis udělala čas na tento rozhovor a do budoucna ti přeji spoustu dalších úspěchů v hudební kariéře!

Já moc děkuju za pozvání a to samé přeji i Tobě a webu Techno.cz... Děkuju!

Ptal se stanjah v červnu 2018.

foto: archiv