Elektrabel: "Tomu bych se chtěl vyhnout, navodit nějaká očekávání..."

Když se vrátíme o 15 let zpět, v uších mi zní Tvé tvrdší, ale velmi inteligentní pojetí elektronické hudby. Vzpomínáš rád na tyto časy? A jaké byly vlastně Tvoje začátky?

Nemám pocit, že by se něco zásadně změnilo. Technologie se trochu posunuly, ale ten přístup je pořád stejný. Začátky byly spíš dýdžejské, ale brzy to "přerazila" touha tvořit vlastní hudbu. To bylo někdy kolem roku 1995.

Technologie se vyvíjí raketovou rychlostí, ale v roce 1995 nemohl každý  dělat hudbu, tak jako dnes. Jak vypadalo Tvé vybavení, z kterého si skládal hudbu?

Úplně první tracky vznikaly u kamaráda na PC v programu FastrTracker s reprákama od kazeťáku. Pak jsem si pořídil první Apple počítač - Performa 5200. Tvořil jsem v ReBirthu, později v Cubase. A repráky jsem měl už větší. Od věže! 

Ještě zůstaneme chvíli v minulosti. Rád bych osvěžil paměť čtenářům a pozastavil se u milých slov, která o Tobě prohlásila jedna z největších techno ikon – Jeff Mills. Hodně se o tom tenkrát psalo a mluvilo. Jak to bylo a kde jste s Jeffem na sebe narazili?

Na začátku byla výzva na webu AXIS: "Hledáme kosmonauty na Mars". Takhle vznikl projekt Mission 6277. Poslal jsem CD s tracky a asi po měsíci přišel e-mail, že si vybrali několik kousků pro Mission 01. Veškerá komunikace probíhala elektronicky a s manažerem AXIS Records, manželkou J. Millse. Osobně jsme se setkali poprvé na festivalu Sziget v Budapešti. Byla to poslední noc celého festivalu a v techno stanu kromě Millse hráli i Daho s Gingerem. Dal jsem jim CD s novýma trackama a požádal je, aby ho předali, pokud to bude možné, Millsovi. Asi uprostřed Millsova setu mě Daho vypátral v první řadě pod pódiem a s pomocí ochranky mě vtáhli za hrazení. Když totiž Mills zjistil, že tam "někde" jsem, chtěl se se mnou aspoň pozdravit. Na víc nebyl čas. Běžně se po vystoupení moc nezdržuje a odjíždí.



Jeff o Tobě psal v médiích jen v superlativech. Jste ještě v kontaktu?

No to bejvávalo. V kontaktu jsme vlastně ani nikdy nebyli, všechno jsem komunikoval s manažerkou. Projekt "Mission" je už dávno uzavřený, takže už ani není co komunikovat...

V poslední době je u Tebe spousta novinek. V prvé řadě je třeba zmínit nové album "Embrace", které vyšlo u českého labelu Dirty Corner. Než se budou moci posluchači do alba zaposlouchat, co mohou od 11ti skladeb očekávat?

Tomu bych se chtěl vyhnout, navodit nějaká očekávání... Ale je to "klasický Elektrabel", ten rukopis jsem nijak zásadně nezměnil. Je to posbíraný materiál za několik let, od poklidných deep house tracků až po říznější techno. Album "Embrace" si můžete poslechnout zde.



Jak došlo ke spolupráci s labelem Dirty Corner? V dnešní době se setkávám s přístupem producentů, že volí spíše cestu vydávat za hranicemi s možností se více zviditelnit. Ty podporuješ tuzemské vydavatelství. Proč?

Někdy v létě 2012 mě pozval Michal Bureš do svého pořadu Drop Out na Radiu Wave. To bylo mé první setkání s budoucím "majitelem" labelu Dirty Corner. Od té doby jsme byli v kontaktu, a když založil label, nabídl jsem mu nějaké skladby k vydání. Osobně labely nerozlišuji podle země, ale spíš podle osobního přístupu. Myslím, že v dnešní době ta "lokalita" není už tak důležitá. To zviditelnění producenta záleží především na aktivitě toho labelu, propagaci, kontaktech... A to je nezávislé od lokality. Asi něco jiného by bylo, kdyby to byl booking manager nebo promotér. Tam už je to zásadní pro podporu producenta.

Rozjel jsi také nový projekt Chief!Mama, se kterým vystupuješ také live, ale zde určitě příznivce techno zvuku, na který jsou posluchači u Elektrabela zvyklí, překvapíš. Jedná se o klidnější zvuk okořeněný o vokál zpěvačky Mother@Work. Jak tento projekt vznikl?

Ten projekt není nový, pouze název Chief!Mama. Po několikaleté spolupráci s Gábinou (Mother@Work), kdy jsme vystupovali jako Elektrtabel a Mother@Work a probíhalo to tak, že ona zpívala do mých tracků, jsme se dokopali k nějaké sumarizaci a vytvořili album. A k tomu se vymyslel název projektu Chief!Mama. Já jsem vždycky tvořil celkem širokou škálu hudby, od abstrakt hip-hopu, až po nějaký post dubstep. Jen jsem s tím nikde moc "nemachroval". Ale občas se naskytne příležitost. Některé kousky jsou pak právě na našem albu "Lozen", které vyšlo před rokem u Naked Records, nebo je vydávám přes bandcamp. Tam mám několik alb/EP v poklidnějším duchu.

Jaký setup používáš ve studiu a při živém hraní?

Ve studiu Cubase, Live, Reason, Yamaha n12, Arturia Spark, NI Maschine, Korg Volca Bass. Při hraní Live, Korg Zero8, Spark, Maschine, iPad. No a hromadu pluginů, především free.

Na jakých formátech, nosičích, plánuješ vydávat své skladby do budoucna?

Doba je krutá, jeden den vydáš track a další ho najdeš na pirátských stránkách, kde si ho každý může stáhnout zdarma. Většinu asi budu vydávat přes bandcamp. Labely asi zase digitální. Doba je v tomhle trochu divoká, uvidíme, co přinese tento rok. Návrat CD nečekám, masivnější prodej vinylů taky ne. Možná prodej flashdisků.



Na co se můžou posluchači těšit v následující sezoně?

Nápadů je dost, snad se to podaří vše realizovat. Zcela jsem přepracoval techniku při vystoupení, takže tanečníci/posluchači mohou očekávat ještě živější "živáky". Momentálně pracuji na transformaci série "Missing" do live podoby. Tento rok bych chtěl už konečně také realizovat myšlenku živě nahraného alba. Inu, plány jsou. Všechno jen otázka času a peněz.

Ptal se Da Moon v lednu 2015.

foto: archiv