Simonlebon: "Vinyl je v dnešní době opravdu velký luxus..."

Předpokládám, že se tě na to ptá každý, ale vážně mě to zajímá... Jsi velkým fanouškem Duran Duran, nebo jak vlastně vznikla Tvoje přezdívka?

Jasně, celkem se to nabízí, ale vznik mé přezdívky nemá s touhle populární skupinou nic společného. To můj kamarád si svého času rád hrál se slovíčky a v okamžiku, kdy jsem začínal jako DJ, mi zrovna tenhle nick přišel vhod.

Neuvažujete přesto u vás v Luv Shack o nějakém speciálním editu téhle britské kapely, která se shodou okolností v létě představí na různých festivalech? Třeba v případě "Vacances En Afrique" s ústředním devadesátkovým motivem z "Touch Me (All Night Long)" od Cathy Dennis se to povedlo na jedničku... Nebo jsou v tom zas a znovu autorská práva?

Abych byl upřímný, tak zatím o tom opravdu nepřemýšlíme, ale pořád platí - nikdy neříkej nikdy! Zvlášť v muzice...

Nepřijde ti momentálně berlínská scéna trochu přeceňovaná? Vždyť i u vás v Rakousku máte zajímavé producenty, kteří o sobě dávají čím dál častěji vědět...

Vždycky jsem to měl v sobě nastavené tak, že jsem v setech chtěl hrát co nejvíce žánrů a tak pro mě existovalo vlastně jen jedno jediné kritérium - buď se mi skladba líbí, nebo ne. A totéž platí i o tom, kde byla složena či vydána, ale musí se nechat, že v poslední době právě v Berlíně vznikla spousta zajímavé muziky od techna po house...

Co pro Tebe osobně znamená vinyl? Také tě potěšily zprávy o tom, že se tomuto médiu loni tolik dařilo? Před pár dny jsme se dočkali už patnáctého nosiče vašeho labelu, který mají na svědomí Hard Ton a Daso. Co bude dál a jak často chcete černé placky vydávat?

Začal jsem jako všichni s vinylem a to sbírání zajímavých nahrávek mě okamžitě chytlo. Stále u mě platí za výjimečné médium, ale v praxi to aktuálně vypadá tak, že si na párty přivezu record bag plný vinylů, CDček a flash disků, z nichž každý set poskládám. Je samozřejmě pozitivní, že šly prodeje vinylů opět nahoru, ale hlavní podíl na tom mají velká vydavatelství, která tímto způsobem lisují klasiky a alba pro známá jména. Z vlastní zkušenosti vím, že u těch menších labelů to tak slavné s prodejem dvanáctipalců není, spíše vzniká spousta nových a nových vydavatelství... Většinou prodáš od každého titulu tak 200 - 300 kousků, přičemž ta návratnost všech těch nákladů okolo, včetně poplatků pro distribuční firmy, je zaručena až tak kolem 400 - 500 prodaných placek. Rádi bychom pokračovali s vinyly i nadále, ale je také pravdou, že už jsme přemýšleli i o vyloženě digitálním vydavatelství. Vinyl je v dnešní době opravdu velký luxus...

Všiml jsem si, že to děláte přeci jen trochu jinak... Než vydat singl s dalšími dvěma třemi remixy od jiných autorů, soustředíte se spíše na EP, kde si prostor většinou rozdělí různí producenti. Je to záměr?

Máš pravdu, vážně je to záměr. Máme totiž pocit, že to opravdu funguje, když se dva zcela rozdílní umělci takto navzájem podporují. A také naši zákaznící se tímto způsobem dostanou k autorům, kteří by je za normálních okolností určitě minuli. Každopádně nikdy dopředu nevíme, jaká bude finální verze nového EP a dlouze o tom v Luv Shack debatujeme...

Je label Luv Shack otevřen úplně všem producentům, nebo je podmínkou, aby byl dotyčný z Rakouska?

Možná je trochu zavádějící, že jsme jako rakouští spolumajitelé labelu pustili ven několik skladeb od rakouských producentů, ale určitě jsme otevřeni dobré muzice z celého světa. Důkazem je už jenom to nové EP - Hard Ton je z Itálie, Daso z Německa, ROTCIV pochází z Brazílie, Manhooker se narodil v Polsku a tak dále...

Pokud by se Pražák, který miluje deep house a nu disco, vydal o víkendu do Vídně, který klub rozhodně musí navštívit?

Určitě by měl navštívit tato místa: Celeste, Café Leopold, Pratersauna a Werk. Hlad po vinylech by pak měl jednoznačně uspokojit record shop Das Market a pokud dotyčný sundá sluchátka a nastraží uši, určitě se tam dozví nejnovější drby z vídeňské scény...

Jak vypadá tvůj typický pracovní den? Řadíš se mezi ty šťastlivce, které hudba uživí?

Kdepak, neživí mě jenom hudba. Tak 20 hodin týdně funguju jako zvukař u různých konferencí a kongresů a to nejenom u nás - teď jsem strávil třeba týden v Dubaji. Jsem opravdu šťastný, že tuhle práci mám, protože pak se nemusím stresovat z nízkých příjmů z hudby a mohu bez potíží normálně fungovat...

Před časem jsi založil Project East, kde figuroval také náš DJ Javas. O co přesně šlo a je to už uzavřená kapitola?

Řeknu ti tu kratší verzi. Celá ta myšlenka byla o výměnách mezi východní a západní Evropou s vyhlídkou na několik let. Bohužel se všichni zúčastnění postupně začali zajímat o jiné věci a tak jsme od toho po čase ustoupili...

Projekt Burnin Tears tvoříš ty, Lee Stevens a Curley Sue. Když dělají elektronickou muziku dva lidé, jejich role jsou poměrně jasné... Jak je tomu ve vašem případě? Tak dlouho si vyměňujete útržky ze společného jamování, až je z toho finální track?

Abych uvedl věci na pravou míru, tak Michael alias Curley Sue se k nám přidal až na konci loňského léta. Byli jsme zrovna ve studiu totálně vyšťavení s prací na jednom tracku, on se za námi zastavil a poradil nám pár skvělých nápadů a tak jsme se rozhodli, že v té spolupráci budeme pokračovat... V praxi to tedy vypadá tak, že Lee přinese hromadu zajímavých samplů, má nějaké počáteční nápady, jak s tím vším naložit, Michael je profík přes aranže a rád si hraje s detaily, já mám na starosti hlavně tu zvukovou stránku a finální práce. Není vždy snadné se takto ve třech domluvit, ale nakonec najdeme nějaký kompromis. :) Momentálně věnujeme svůj čas novému EP, nový track vyjde u značky JackOff v průběhu tohoto roku, také pracujeme na nějakých remixech a skladbě s jedním z opravdu velkých hlasů Vídně! Mějte tedy vaše uši i nadále nastražené...

Kdybychom pátrali hluboko v minulosti po tvé inspiraci, kdo a co myslíš, že tě ovlivnilo v hudbě nejvíce?

Ovlivnila mě strašná spousta dobré muziky a to od death metalu po dub a reggae, hip-hop, přes pop, osmdesátky, disco až po ambient... Mám zkrátka a dobře rád hudbu a to bez ohledu na to, o jaký styl se jedná.

Kdybys měl někomu vysvětlit, proč skládáš a hraješ právě house, jak by zněla tvá odpověď?

Je to jednoduché... Mám tenhle styl rád a zcela mě uspokojuje.

Rozhovor děláme hned zkraje nového roku... Jaké sis dal pro rok 2015 předsevzetí?

Rád bych více sportoval a zároveň zdravěji jedl. A také bych chtěl konečně dokončit rekonstrukci mého bytu s novým nahrávacím studiem. A samozřejmě se co nejvíc věnovat muzice...

Po jak dlouhé době se k nám navracíš a jaké informace o naší scéně se k Tobě dostávaly?

Naposledy jsem u vás hrál v Brně v Kabinetu Múz. Je to úžasné místo a opravdu jsme si ten večer užili, ale v Praze jsem zatím nehrál nikdy. Mám rád českou mentalitu, lidi u vás ví, proč na té párty vlastně jsou, takže se k vám už teď moc těším...

Ptal se myclick v lednu 2015.

překlad: Šárka Pekařová

foto: archiv

Simonlebon, rakouský producent, DJ a spolumajitel labelu Luv Shack se znovu představí v České republice a to v pátek 27. února na nové noci Prima Klima Neustadt v Café Neustadt.