Nikola Gala: "To moře a slunce nutí řecké producenty k tomuhle zvuku..."

Hodně mě baví Tvůj MySpace, kde se píše: "If you are here to read those "epic" paragraphs, sorry but I prefer to make music than writing blah blah. And if you wanna know about me -> I let my music speak for myself. Cheers!" Myslíš si, že dneska si bez pořádné mediální masáže dokážou ještě lidi najít cestu k autorovi "jen" skrze jeho muziku?

Spíš zastávám názor, že dneska už je díky internetu o poznání jednodušší najít muziku, kterou hledáš. Kdo hledá, ve většině případů se mu to i podaří. Máš tady přece tak dokonalé portály, jako jsou YouTube, Discogs, Beatport...

Co přesně se před pár lety stalo, že jsi svůj oblíbený progressive house, kterému jsi byl tak dlouho věrný, vyměnil za deep house? Až příliš tě tahle škatulka svazovala a jednoduše jsi toužil po nových možnostech, které právě deep house v takové míře nabízí?

Ano, mám pocit, že přesně k tomuhle došlo... Připadalo mi, že progressive house dosáhl svého vrcholu a že v něm už (pro mě) nemůže nastat ještě nějaký další posun. Nelíbil se mi ten směr, kterým se to ubíralo a vlastně už nikdy bych nebyl schopen na tomhle zvuku dál pracovat. Jednoduše by se mi to příčilo... Takže jsem jednoduše sáhl po tom, co mi bylo v tu chvíli bližší, a deep house to vyhrál. :)

Proč ti vydání debutového alba trvalo tak zatraceně dlouho? Pořád jsi neměl ten správný koncept od začátku do konce, hledal jsi vydavatele, nebo ses jednoduše i po tolika singlech a EP stále ještě na album necítil?

Možná tě to překvapí, ale já jsem vlastně neměl v plánu udělat album... Většina těch tracků byla připravena tak, aby mohla být vydána v rámci několika singlů. Najednou jsem si uvědomil, že už mám asi osm věcí, které teď čekají na vydání a zrovna v ten okamžik přišla nabídka od Plastic City na celou desku! Takže jsem jednoduše všechny tyhle tracky poslal Alexovi z Plastic City, kterému se líbily, a potom jsem pracoval na několika dalších, aby to album dávalo smysl od začátku do konce. Takhle nějak to bylo...

Jak moc byli u Plastic City s vydáním tvého debutu nároční? Z kolika tracků nakonec Alex vybíral a jak moc ti do nahrávání mluvil? Ale pravdu! :)

Já spolupracuji s Plastic City už několik let a po pracovní stránce máme výborné vztahy... Ten nápad na album visel ve vzduchu už dlouho a tentokrát to vážně fungovalo jen tak, že jsem zaslal tracky a každý z nich byl schválen. Nebylo jich však tolik, aby pokryly stopáž pro klasickou desku, tak jsem se ještě zavřel do studia a udělal pár dalších, které by k těm ostatním pasovaly a ty byly také schváleny... Co víc si přát?! :)

V čí hlavě se zrodil nápad na vlastní verzi kultovní Inner City Life od Goldieho? Jak těžké vlastně bylo tuhle věc uchopit, aby nebylo kouzlo té tolik originální skladby porušeno, a dočkal ses nějaké reakce přímo od autora?

Přiznám se, že tenhle track od Goldieho je jedním z mých nejoblíbenějších a ten nápad, že použiju fragmenty z Inner City Life, se mi honil hlavou tak rok, možná i víc. Z originálu jsem ponechal ten nosný pad a evidentně to zafungovalo. Dodnes ale nemám žádnou reakci od Goldieho, takže je docela možné, že se k němu tahle verze nakonec ani nedostala...

Co se vokálů týče, byl jsi až na pár výjimek na své nové desce poměrně skoupý... Je to z toho důvodu, že nemůžeš narazit na žádného zpěváka, který by ti na 100% sednul, nebo by jakýkoliv hlas jednoduše kazil konzistenci tvých epických instrumentálek?

To bude asi způsobeno tím, že rád sampluju. :) Vezmu nějakou acappellu nebo vlastně jakýkoliv vokál, který mě zaujme, a dál už s ním pracuju po svém. Ale spíš jako jen s dalším rytmickým elementem než s klasickým vokálem, který má v sobě už daná určitá pravidla...

Co přesně se děje s Tvým labelem Escada Music? Téměř rok se v katalogu téhle značky neobjevila žádná nová skladba... Souviselo to s tou tvrdou prací na albu The Woman I Love a teď už zase věnuješ veškerou svou energii na znovuoživení?

Loni jsem veškerou svou energii věnoval projektu "Nikola Gala" (jestli se tedy tak drze mohu nazvat projektem) a tak jsem se snažil, aby moje hudba vyšla na těch větších a známějších labelech. Výhodou totiž je, že všechna ta vydavatelství mají pod sebou lidi, jež se starají o propagaci toho konkrétního titulu, což je obrovské plus pro každého autora, který u nich vydává. Je to přesně to, co já sám teď určitě nechci řešit, takže jsem se rozhodl vydávání u Escada Music na nějaký čas pozastavit. Náš katalog obsahuje spoustu povedených nosičů, ale pro ty nadcházející měsíce zatím další novinky neplánujeme...

Své singly už jsi vydal na slavných house labelech jako Rekids, Freerange, Ibadan a přijde mi, že každý ten nosič naprosto přesně pasuje ke zvuku daného vydavatelství... Máš vždycky jasno v tom, kam svou novou skladbu pošleš, aby ses strefil, nebo je to jen o těch náhodách?

Vtipné je, že na to vlastně neexistuje žádný recept. Někdy dělám na novém tracku a během práce na něm mě napadne, že by mohl vyjít právě na tomhle labelu, nebo naopak skladbu dokončím, nechám ji uloženou na harddisku, pak dostanu od nějakého vydavatelství poptávku na novou muziku, tak jim ji pošlu a povětšinou je přijata. Takže fakt je to jen o těch náhodách...

Někde jsem se dočetl, že tě k taneční hudbě vlastně přivedla první dvě alba The Prodigy. Já na The Experience ještě dneska nedám dopustit... Nenastala ta pravá chvíle, abys navázal s kapelou nějaký bližší kontakt a některou z těch starších pecek, nebo nějakou úplně novou přemíchal?

To je pravda, k elektronické či taneční muzice mě vážně přitáhli The Prodigy, ale upřímně se moc necítím na to, abych je remixoval. Jejich tracky jsou už samy o sobě úžasné a moc nevěřím tomu, že by se v nich našlo ještě nějaké místo pro mě, kam bych mohl za sebe něco přidat.

Existuje nějaké rozumné vysvětlení, proč je produkce house music v Řecku tolik silná? Vždycky to byla doména spíš amerických a britských autorů, ale jména jako Osunlade, Nikos Diamantopoulos, Chris Nemo, Dousk, G-Pal, Echonomist a mnozí další jsou známí i u nás... Čím to je? Sluníčko a ta pohoda u moře?

Je celkem pochopitelné, že lidi, kteří žijí v odlišných oblastech, tedy někdo v horách, jiný u jezer, další zase na pobřeží, se v muzice vyjadřují zcela odlišně. Ale to neplatí jenom u hudby! Osobně si myslím, že je to právě díky tomu klidnějšímu způsobu života u moře a na slunci. Zřejmě tahle skvělá kombinace nutí dělat naše producenty přesně tenhle sound...

House je tu s námi už téměř třicet let, ty sám ho skládáš úctyhodných sedmnáct... Proč nás vlastně všechny tenhle styl ještě dneska tolik baví a nelákají tě i jiné škatulky jako drum´n´bass či dneska tolik populární dubstep?

Mám takový pocit, že house music, ale vlastně všechna hudba na čtyři doby, je o poznání jednodušší pro lidský mozek... Ostatní styly jako drum´n´bass a dubstep mají sice stále ten 4/4 beat, ale už je to zlomené a ten zvuk se stále vyvíjí nebo různě mutuje (především v dubstepu). Tyto styly hudby nejsou zas až tolik známé valné většině uší a tak lidi stále preferují "jednodušší" beaty a zvuk house a techno music. Ale slyšel jsem pár dubstepových skladeb, které mě absolutně dostaly. Hlavně ten jejich hutný, rychle se měnící zvuk - možná se i techno producenti právě teď v tomhle zvuku inspirovali.

Před časem jsem měl možnost si v Aténách zahrát a překvapily mě vlastně dvě věci... Jednak to množství diskoték, kde frčí úplně jiný "house" a pak, že ačkoliv jste poměrně horkokrevný národ, víc si na párty povídáte a telefonujete, než abyste se pustili do víru tance... Cítíš to stejně a hraješ tudíž víc venku než doma?

Tak to je přesné označení řeckého nočního života - mám pocit, že jsi to vystihl do puntíku a nemyslím si, že by se to mělo někdy v dohledné době změnit. Přesto mám ale v diáři pořád víc akcí v Řecku než hraní v zahraničí...

Předpokládám, že jsi všechnu tu upřenou pozornost na vaši zemi loni vnímal také... Kamarádi v Řecku se mi svěřili, že už se poohlíží po bydlení v jiných částech Evropy, protože budoucnost nevidí příliš růžově...

To, co se teď děje v Řecku, je velmi špatné a je mi líto všech těch obyčejných lidí, co mají najednou problém najít si práci nebo se splátkami svých účtů. Pevně věřím, že tahle situace brzy pomine, ale na druhou stranu si spíše myslím, že krize zde přetrvá po několik dalších let a to nejen v Řecku, ale v celé Evropské unii...

A tradiční otázka na závěr... Co si dá Nikola k pití? Máme připravit metaxu, ouzo a retsinu, aby ses cítil jako doma, nebo se jako valná většina návštěvníků Prahy už teď těšíš na naše vyhlášené pivo?

Jasně, ouzo a retsina budou to pravé! Díky tomu se budu cítit jako doma, ale třeba pšeničné pivo mám taky moc rád. :)

Ptal se Myclick v lednu 2012.

foto: archiv

Nikola Gala se historicky poprvé představí v České republice a to 17. února v libereckém klubu Experiment a 18. února na párty Mixtape v pražském klubu Yes!