Wilkinson: "Na Halloween bych šel jedině jako zombie v plavkách od Borata..."

Jak se zrovna vede, Marku? :)

Ahoj, hned na úvod bych tě rád upozornil, že jsem v poslední době neměl ani minutu šanci, abych si zdřímnul a teď zrovna sedím ve vlaku do Belgie. Bohužel je proti mně dost páchnoucí tlusťoch, který mě značně rozptyluje... :(

Uf, beru to na vědomí a doufám, že to neovlivní tvou dýchací soustavu! Minulý víkend jsi prý odehrál párty v Los Angeles... Jak bylo?

Celý ten víkend byl naprosto šílený. Poprvé za život jsem měl šanci podívat se do Států a představ si, že se té akce prý zúčastnilo na 50 tisíc technařů. Přiznám se, že jsem ještě nikdy nehrál pro tolik lidí, ale nebyl jsem tam sám - spolu se Sub Focusem, Pendulum a Brookes Brothers jsme si to náramně užili. S Brookes Brothers jsme si ještě potom dali na pár dnů volno, abychom se porozhlédli po Hollywoodu.

To zní fakt skvěle! O to větší sranda to musela být díky tomu, že se zrovna slavil Halloween, je to tak? Který kostým sis oblíkl tentokrát?

No jasně, že to byla velká Halloween párty, ale bohužel jsem neměl čas si kostým obstarat. Škoda, měl jsem zrovna v plánu jít za zombie v mankini. (plavky podle Borata, pozn. red.)

Pamatuju si tě hlavně z Let It Rollu - slyšela jsem na tebe samou chválu a i mně se tvůj set moc líbil. Jak ty sám na tenhle festival vzpomínáš? Udělali na tebe dojem naši party people?

Miluju Let It Roll, vážně! Dokonce jsem byl spokojený i se setem, který jsem odehrál. Jediný problém mi dělaly mé dubstepové desky, které byly poškrábané, takže mi to hraní značně znepříjemňovalo, ale jinak to fakt nemělo chybu. České party people řadím od té doby hodně vysoko!

Pojďme si teď ale promluvit o tvých začátcích... Kdy jsi s tím vším začal a co byl ten první krok?

Jestli se ptáš na úplné začátky, tak po pravdě můžu odpovědět, že jsem se vším začal už jako dítě. Fakt! V devíti letech mě totiž chytlo bubnování a zhruba kolem čtrnácti jsem se postupně vrhl i na samotnou produkci. Překvapuje mě, kolik lidí si myslí, že jsem s tím vším začal teprve nedávno, přitom se v muzice pohybuju asi devět let. Akorát jsem holt neviděl smysl v tom, abych posílal svoje tracky nahrávacím společnostem dřív, než budu úplně spokojený s jejich kvalitou, o tom to asi je...

Kdysi ti na Hospitalu vyšel singl Hypnosis a hned nato ses přestěhoval k labelu RAM a začal vydávat tam. Co byl ten hlavní podnět? Zvlášť, když se Hospital od RAM tak moc liší...

Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že by se o mě zrovna takový label jako RAM zajímal, takže jsem se ani neobtěžoval, abych na jejich adresu něco posílal. Viděl jsem to totiž dopředu jako ztracený čas. V té době jsem produkoval spíš liquid funk, který se Hospitalu zamlouval a na základě toho si mě vlastně přizvali ke spolupráci. A jak už to tak bývá, já se měním, hudba se mění, takže pak jsem začal experimentovat s basy. Zřejmě právě tohle období začalo tak trochu připomínat všechny ty staré dobré vibrace z katalogu RAM Records, které všichni tolik milujeme! Takže díky Cyantificovi, který se rozhodl pár mých nahrávek pustit Andymu, jsem se dopracoval až ke spolupráci s tímhle velkým labelem.

Slyšela jsem, že zrovna teď prý točíte nové video...

Přesně tak, jedná se o video k zatím nevydanému singlu Tonight a momentálně je to v takovém tom únavném procesu, který se týká výběru toho správného modela/modelky, jenž v tom klipu bude hrát. I když možná i to už máme za sebou, protože mám takový pocit, že už jsem si jednoho vybral! :)

Jak se změnil tvůj postoj k hudbě za ta léta, co se jí věnuješ naplno? I když pravda, v tvém případě je to vlastně od dětství...

Já jsem ale nezačínal s drum´n´bassem... Vlastně jsem tehdy ani nepřemýšlel o tom, jaké tempo by moje hudba měla mít. Spíš jsem dělal muziku pro různé TV spoty a taneční soutěže. S drum´n´bassem to začalo, když mi bylo šestnáct. Tou hlavní myšlenkou veškeré mé produkce bylo, abych si zachoval svůj vlastní styl, ale stále pracoval s různými aspekty tohoto žánru. Je to tak trochu výzva pro album. Například mě hrozně láká propojit garage a drum´n´bass dohromady a chci, aby to nejen dobře znělo, ale aby lidi mohli jednou říct: "Jo, tak tohle je určitě Wilkinson!"

Na internetu jsem zahlédla několik tvých tutoriálu k hudební produkci. Dobře jsem se u toho pobavila, ale přitom to v sobě nese i tu informační hodnotu. Co je pro tebe při tvorbě samotné hudby to nejdůležitější? Mimochodem, doufám, že tvůj plyšák neutrpěl žádná velká zranění během natáčení...

Vždycky myslím hlavně na to, jaké tracky mi už vyšly, a na základě toho se pokouším o něco úplně nového, klidně i úplně opačného. Víš, jak to myslím, nechci prostě pokaždé znít úplně stejně. Pak nastává ten nekonečný proces, kdy trávím celé dny ve studiu, hledám vhodné samply a hraju si s beaty. Někdy mám pocit, že už mi vážně hrabe a o to větší mám pak radost, když se dočkám pozitivních reakcí. Mám i jednu takovou tradici, že všechny své singly posílám k poslechu Andymu C, protože jeho názoru si moc vážím. Ha ha, medvěd je v pořádku! Jenom musím zase navštívit Ikeu, abych mu obstaral novou přítelkyni. Možná mu koupím nějakého vycpaného slona, ale nejsem si jistý, jaký protějšek ho vlastně přitahuje. Tuším, že má rád "ghetto bootys". (velký černý zadky, pozn. red.)

V tom případě slonem nic nezkazíš... Ale zpátky k hudbě! Ve svých skladbách často používáš neobvyklé samply. Nahráváš všechno, co se dá, nebo k tomu máš nějaký jiný postup?

Především nahrávám hodně temných samplů a pak mě baví si s nimi různě hrát a úplně měnit jejich strukturu. Třeba právě teď jsem dokončil nový remix pro Nero a použil jsem ten známý zvuk pravítka, když s ním brkneš o hranu stolu a ono udělá takový ten šílený zvuk. :)

Už ses zmínil o Cyantificovi a pár let jste spolu asi prožili... Jak jste se vlastně seznámili?

Ve skutečnosti je to hodně dobrý kámoš mého hodně dobrého kámoše. V šestnácti jsem k němu vzhlížel jako na pana DJe a jen snil o tom, že jednou budu taky takhle cestovat po světě a prodávat svoje desky. On byl vlastně mou největší inspirací! Pak jsem čistě náhodou našel prostor pro své studio, které mělo o jednu místnost navíc, takže Jon neváhal a udělal si studio v té vedlejší. Takhle se z nás jednoduše stali sousedi, kteří spolu denně chodí na pivo. Pochopitelně z pracovních důvodů - ona totiž ta každodenní kritika toho, co jsme udělali, je velmi důležitá!

S kým jiným bys chtěl v budoucnosti spolupracovat?

Zrovna příští víkend začneme společně s Brookes Brothers pracovat na nové muzice. Během toho víkendu v LA, o kterém jsem ti vyprávěl, jsme s Danem dávali dohromady naše prvotní nápady a myšlenky a teď je ten pravý čas to někam posunout. Musím se přiznat, že jejich hudbu zbožňuju už pár let a možná i to byl jeden z důvodů, proč jsem vůbec začal s drum and bassem. Taky máme dohodu s Andym C, že se zavřeme do studia a on si alespoň na týden odpočine od DJingu. Obdivuju ho, jak to všechno dokáže stíhat - ta jeho live show ho totiž strašně zaměstnává. A co se týče vokalistů, tak mám aktuálně pár rozjednaných kooperací s velmi známými zpěváky, což pochopitelně zatím nebudu prozrazovat.

Koukám, že máš slušně našlápnuto do budoucna! Neplánuješ v roce 2012 i nějaké to album?

Počítám s tím, že příští rok se na světlo světa konečně dostane moje první deska. Ale nejspíš si na ni počkáte až do konce roku, pokud všechno půjde podle plánu.

Praha se určitě nemůže dočkat jak tvého alba, tak i pátečního mejdanu. Co sis pro nás přichystal?

Největší hity Michaela Jacksona, pochopitelně...

V tom případě si jsem jistá, že se párty povede a díky moc za rozhovor.

I já díky, o to víc se k vám teď těším!

Ptala se Mamba v říjnu 2011.

foto: archiv

Wilkinson se opět představí v České republice - tentokrát v pátek 4. listopadu v klubu Roxy na dalším dílu párty Shadowbox @ Roxy!