DJ Rush: "Dělám to pro vás z lásky!"

Jaký je DJ Rush v roce 2011 a jaký je Isaiah Major v roce 2011? Je v tom nějaký rozdíl?

Je v tom velký rozdíl. DJ Rush se má dobře a během tohoto roku se mu mnohem více daří v tom, co dělá. Snažím se více zaměřovat na činnosti, které mě baví. Začátkem roku jsem začal pronikat do nových koutů elektronické taneční hudby a přes léto jsem začal do svých setů zapojovat skladby, které mají větší "feeling", což přitáhlo na parkety mnohem více holek! Cítím se, jako bych postoupil do vyššího levelu své kariéry, protože lidé se během mého hraní mnohem více usmívají a užívají si to.

Isaiah Major se začal dávat do kondice – trávím více času v posilovně, abych zhubnul a strávil den smysluplněji. Život není jen hudba, hudba, hudba. Díky této změně se začínám cítit šťastnější a tím, že se nezaměřuji jen na DJing, jsem spokojenější i uvnitř.

Je na tebe rodina pyšná?

Má rodina na mě byla vždy pyšná a konkrétně máma je můj fanoušek číslo jedna. Jsme spolu v kontaktu každý víkend, když jsem na cestách. Ujišťuje se, že jsem v pořádku, zajímá se o to, kde jsem a kde budu a jak se mi hraní vydařilo. Miluji, když se mě někdo zeptá na mou rodinu. Moje malá neteř je ráda, když může před kamarády zmínit, že její strýček je Rush a z toho mám opravdu radost... Ale když se vrátím ke své mámě, tak musím uznat, že je na mě pořád pyšná a nikdy by nedopustila, aby mě celý ten kolotoč pohltil... Budu vždy její malý brouček. Rodina je pro mě na prvním místě a snažím se neustále stát nohama na zemi a být zde pro lidi, kteří jsou mi nejbližší.

Od mnoha DJs z Kne´Deep jsem slyšel, že jsi pro ně takřka otcem… Bereš je jako své děti, nebo jako normální kolegy?

Ha ha ha. Abych pravdu řekl, zpočátku jsem věřil tomu, že jsem pro ně jakoby otcem a snažil jsem se je držet pod svými ochrannými křídly. Zároveň jsem jim ale dával šanci, aby se prosadili po svém. Nyní si každý jede na sebe a vedou si dobře. Někteří jsou se mnou pořád v kontaktu a obracejí se na mě s nejrůznějšími problémy, což mi do určité míry lichotí, a proto se jim snažím radit, co to jde. Zároveň mě to udržuje v určité kondici a mám pocit, že tak držím tempo s mladými, ha ha.

Kdo je nejzlobivější a kdo nejhodnější dítko agentury Kne´Deep?

Nejzlobivější? To budu asi já. Respektive byl jsem, protože postupem času už jsem se vyklidnil. Těžko říct, kdo je nejvíc zlobivý, protože občas se všichni pěkně hromadně zboříme, jako tomu bylo třeba během tohoto léta několikrát. V trošku jiném smyslu bych si troufnul tvrdit, že má manažerka je pěkně nezbedná... Jako třeba nedávno, kdy jsem přemýšlel o změně stylu (na techno - pozn. aut.) mi byla dost velkou oporou. Když jsem pak začal hrávat techno na akcích, tak to s ní bylo jako za starých časů, kdy jsme Kne´Deep rozjížděli.

Narodil ses v Chicagu, což je jedno z nejdůležitějších měst elektronické taneční hudby. Do jisté míry je vliv tohoto města velmi patrný ve tvých setech, do kterých zapojuješ hodně vokálních skladeb s house prvky... Jakou roli hraje tvé rodné město ve tvém životě?

Nerad bych srovnával Chicago s jakýmkoli jiným městem už jen proto, že bych se nerad narodil v jakémkoli jiném městě. Každopádně každé město v USA má svou vlastní scénu od disca přes house až po techno a hip hop. Některé scény nejsou tak velké jako v Evropě, ale dohromady tyto styly tvoří unikátní sloučeninu plnou pocitů a emocí, za kterou lidi vždy rádi vyrazí a baví se na maximum. Ale například taková Florida se stává hlavní baštou taneční scény a to především díky festivalu Ultra. V Chicagu však máme taky pár dobrých festivalů...

Jak už jsi zmínil, začínáš se pomalu vracet k technu, resp. tvé sety už nejsou čistě jen o hardtechnu. Vždycky jsi byl multižánrový, čím tě ale zaujala aktuální techno produkce?

To jsi trefil - jsem multižánrový! I když jsem hrával hardtechno, stále jsem do něj zapojoval prvky house, disca a hip hopu. Postupem času se to však změnilo, a proto mě má současná generace zafixovaného pouze jako DJe, který tlačí na co nejrychlejší BPM a to bych teď rád změnil. Chci jim opět ukázat svou historii. Ve své době jsem byl jediný, kdo kombinoval originální songy s hardtechnem, na což navázala generace hardtechno producentů, kteří začali samplovat tyto songy... Dnešní děti ale neví, kdo to odstartoval a myslí si, že se jen snažím držet krok s dobou. To ale není pravda. Já jsem jejich minulost a budu i jejich budoucnost, protože jsem vždy o krok napřed!

Aktuální hardtechno produkce mě přestává bavit, protože plno skladeb je postavených jen na tom, že vykradly nějakou známou melodii, ať už z všeobecně známého filmu nebo písničky. Když to pak lidi slyší, tak si řeknou: "Wow, to je super, to znám!" Nejhorší na tom je, že producenti takových shitů si myslí, že stvořili něco nového a vydávají to za svůj původní track, ale většina těchto skladeb zní jako ho*no a já ho*na hrát nebudu! Respektuji své fanoušky a sám sebe natolik, že odmítám hrát sr*čky. Už mě unavuje, když vidím týpky na tanečním parketě, jak řvou: "Rychleji, rychleji, rychleji!" a přitom už se hraje na 200 BPM. To není a ani nikdy nebylo pro mě. Chci na parketě vidět víc holek! Ono to vypadá hnedka líp, když jsou lidi šťastní, tancují a zpívají si.

Mám už dost akcí, které mají v názvu slogany jako: "One night in hell, kill this, dark forces of hell". Když děláš něco takového, tak jsi hrozně limitovaný a většinou se na takových akcích hraje přemrštěná hudba, která nikoho normálního nemůže na parketě bavit déle jak hodinu. Většina návštěvníků těchto akcí se po hodině odebere na bar nebo posedávají venku, protože tu hudbu prostě nedávají. Já sice pořád miluji hardtechno, ale do doby, než se zase budou pořádat dobré hardtechno párty a vycházet kvalitní hardtechno desky, budu hrát to, co mě aktuálně baví a rozhýbává. Jasně, řeč je o pořádném technu! A pokud takové techno dokáže rozhýbat mě, tak určitě roztancuje i mé fanoušky a fanynky.

Dodám ještě jednu věc... Pamatujete doby, kdy se dělaly párty tak, že se na plakát napsala jména jen několika DJů, lokace a čas? Nic víc. Lidé prostě na takovou akci vyrazili a v podstatě netušili, co se bude hrát – jestli to bude house, hardtechno nebo techno. Šli tam, protože věděli, že to bude zatraceně dobrá párty a taky věděli, že ti DJové hrají to, co se jim líbí a baví je to. Nyní je všechno obrovská show a v závěru je jedno, jestli se tam hraje minimal, techno nebo house... Všechno to jde do obřích rozměrů a vytrácí se z toho určité kouzlo.

Vzpomínám si na rok 2005, kdy jsi měl na svých internetových stránkách jednoduchý guestbook, na který jsi chodil prakticky každý večer a chatoval sis se svými fanoušky z celého světa. Nyní už nic takového nemáš. Jak zůstáváš v kontaktu s fanoušky v dnešní době Facebooku, apod.? A jak důležité jsou pro tebe názory fanoušků?

Je fakt, že v letech 2002 až 2005 jsem do toho byl fakt zažranej a komunikoval jsem se svými fanoušky na internetu, co to šlo. Věci se ale změnily... Najednou se na internetu vynořily spousty stupidních povalečů a vysírek, kteří mě akorát začali provokovat a štvát. Prostě si vybíjeli svou zlost na mě a na mých fanoušcích. Z chatování se najednou stal nevraživý sport, jehož pravidla nastavili jedinci s pohnutou psychikou. Začali psát sr*čky o DJích, producentech i parties a to jak na diskuzních  fórech tak v guestbooku. Takže jsem si od toho začal udržovat odstup, protože nemám ve zvyku se do takových diskuzí zapojovat a s někým se hádat. Každý máme nějaké chyby, ale proč rozebírat každou blbost online? Moji věrní fanoušci vědí, jak mě kontaktovat, a proto jim budu vždy nablízku. Všechny je miluju.

Co se ti vybaví, když se řekne Brno a Apokalypsa?

Určitě mé první vystoupení na Apokalypse. Vím, že čas se nedá vrátit, ale hrozně rád bych si tu noc prožil znova. Byla to jedna z nejvíc šokujících atmosfér, co jsem kdy zažil. Lidi byli tak hluční, že jsem ani neslyšel, co hraju! Vzájemně jsme byli propojení a řeknu ti, já jsem se fakt na chvilku rozbrečel... Byla to prostě úžasná noc a stýská se mi po ní. Hrála tam spousta dobrých DJs, nejen tři hlavní hvězdy... Byla to prostě výjimečná noc.

Máš za sebou tisíce a tisíce odehraných nocí… Co na to tvůj sluch? Používáš špunty?

Nenávidím, když mám cokoli v uších. Mám doma špunty, ale nepoužívám je (děti a party people, nebuďte prosím jako já). Po pravdě řečeno, moje uši už jsou na tom tak špatně, že ani nepoznám, jestli jsou poškozené... Sorry, ale teď se musím sám zasmát. :) Musím si ale zajít na kontrolu k doktorovi, protože stárnu a to poslední, co bych potřeboval, abych ztratil sluch dřív, než z této scény odejdu...

Co ti v dnešní době přijde na akcích otravné?

Lidi, kteří se cpou do první řady a pak tam jen zabírají místo lidem, kteří chtějí tancovat a bavit se. Nejčastěji tam jen tak stojí a tupě a znuděně na tebe čumí, protože nehraješ 165 – 200 BPM. Copak mě zajímá, jestli se na mě dívají naštvaně? NE! Mám stovky jiných fanoušků, na které se rád podívám a předám jim svou energii. Taky mě dokáže na*rat, když na mě někdo řve: "rychleji, tvrději!" Na takový lidi prostě nereaguju a jsem rád, když dobrovolně odejdou z parketu. Mám rád, když se lidi na parketu baví a jsou šťastní. Pokud se vám nelíbí, co hraju, ustupte prosím a udělejte prostor lidem, kteří si přišli užít Rushe.

Co je pro DJe Rushe nejlepší dárek?

Dobrá otázka. Nejlepším dárkem pro mě je, když mi lidi dají najevo, jak mě mají rádi, stejně tak jako jim to dávám najevo já při každém hraní. Dělám to z lásky ke svým fanouškům, protože chci, aby se bavili a užili si pořádnou párty.

Ptal se Nois v říjnu 2011.

foto: archiv

DJ Rush se u nás znovu představí 25. listopadu, tentokrát na akci  Apokalypsa 34 "All Star Game" v Brně.