ROZHOVOR
Ian Pooley: "Hru na automatický bubeník zvládám bravurně oběma rukama. :)"
Už tento pátek se Ian Pooley opět představí v Praze a tentokrát to bude klub Chapeau Rouge, kam krátce po večeři jeho pravá noha vkročí. Co se jídla týče, tak vybíravý rozhodně není, což hraje organizátorům akce Chapeau Special při volbě restaurace do karet. V rozhovoru, z něhož čišela pohoda a dobrá nálada, kupodivu také už poněkolikáté prozradil, jak to bylo s jeho přezdívkou, zmínil své nejhorší hraní v životě, ale i který hudební nástroj je mu zaručeně nejbližší, kdo se objeví na 30. vinylu jeho vlastní značky Pooled a proč, jak se má Tonka, s nímž začínal, proč ho to tolik baví v Chorvatsku a zda MySpace, nebo Facebook... Hezké čtení a pokud máte v pátek čas, propisovačky rozhodně s sebou! :)
Nechci být jako všichni ostatní, takže se tě po tom množství rozhovorů, které už jsi za svůj život poskytl, určitě nebudu ptát, proč sis zvolil zrovna nick Pooley... Spíš by mě zajímalo, kolikrát už jsi na tuhle otázku odpovídal a jakou nejkurióznější odpověď sis na ni vymyslel. :)
Zatím mě to kupodivu ještě pořád neunavuje, takže znova: moje máma pochází z Walesu a Pooley se opravdu jmenovala za svobodna... Občas se stává, že mi promotéři bookují hotel pod jménem Pinchicky, což je má další přezdívka, a na recepci pak vůbec nechápou, co to na ně vlastně zkoušíme za hry. :)
Další vděčná otázka každého novináře pro DJe, který se znovu vrací na místo činu, zní asi takhle: “Jak se ti u nás naposledy hrálo?“, což si samozřejmě dotyčný nemůže vůbec pamatovat. Já tě trápit nebudu, ale mám pocit, že své nejhorší vystoupení v životě by sis pamatovat mohl...
Rozhodně vyhrává Roseland v New Yorku. To bylo někdy v roce 1996. Úplně všichni se v tom klubu váleli po zemi - vážně tak moc byli sjetí...
Tvá jednoznačně nejznámější skladba Coracao Tambor to u nás dotáhla tak daleko, že se její ústřední melodie objevila v jedné reklamě na sušenky. :) Kde se video k téhle věci plné pohody točilo a mohl jsi být u toho a alespoň políbit tu krásku v hlavní roli?
Tohle prima video se točilo na Kostarice a na polibky bohužel nedošlo. Přeci jen jsem tam byl se svou bejvalkou, chápeš...
Album In Other Words vyšlo už před třemi roky. Není tak náhodou čas na nástupce? Kdy se ho dočkáme a můžeš prozradit, jaké asi bude? Každá tvá deska byla totiž úplně odlišná a já jsem si nejvíc oblíbil právě Since Then. Tuším, že tehdy jsi byl asi hodně zamilovaný... Co to bude tentokrát?
Tak to ses trefil... Zrovna teď finišují práce na mém dalším albu. Sice pro něj ještě nemám žádný název, ale zatím to zní všechno velmi slibně.
Jedničku z katalogu tvého labelu Pooled nemám, ale třeba čtvrtý vinyl Tonite bych si od tebe mohl nechat v pátek podepsat, co říkáš? :) Teď chystáš vydání už 30. černého kola... Zvládáš při svém pracovním zápřahu všechno sám, nebo máš na chod labelu lidi?
Určitě se stav a tužku radši vezmi s sebou! Na všechny ty technické a organizační věci mám samozřejmě parťáka a já se tak můžu plně soustředit jenom na muziku. Jinak bych to určitě nestíhal... Pro ten historicky 30. release Pooled jsme nakonec vybrali track od producentky z Las Palmas, které je teprve 20 let, remix udělal Jef K a je tam samozřejmě i remix můj. Máme pocit, že na našem vydavatelství právě nastal ten správný čas, abychom podpořili mladé producenty...
Překvapilo mě, že jsi v poslední době hodně přitvrdil. Většinou to bývá spíš obráceně, že se s přibývajícími roky začne člověk postupně vyklidňovat - bouřlivák George Michael teď třeba jede symfonické turné. Souvisí to nějak s tvým přesunem z městečka Mainz nedaleko Frankfurtu do Berlína? Vždyť už je to pět dlouhých let...
Kdyby sis poslechl mé úplně první nahrávky, tak teprve ty jsou podle mě hodně temné a hodně tvrdé. Mám pocit, že to vůbec nemá co dělat s tím, že teď žiju v Berlíně. Prostě jsem asi jen potřeboval změnu, jinak bych se ukousal nudou a to fakt nemůžu dopustit. :)
Vídáš se ještě s Tonkou, s nímž jsi začínal? Jak se vlastně má? Dlouho jsem o něm neslyšel... Předloni remixoval tvůj track Reader, není snad ten správný čas na to, abyste dali zase síly dohromady?
Jasně, jsme pořád dobří kámoši! Tonka se přestěhoval do Mnichova a ve stejnou dobu jsem se já stěhoval do Berlína. Je dost dobře možné, že se spolu opět brzy potkáme ve studiu a zkusíme zas něco natočit, ale zatím žádné konkretní plány nemáme. Dej tomu čas...
You Don´t Feel The Same je tvá aktuální společná věc se Spencerem Parkerem. Jakých dalších kooperací s ostatními producenty se v té nejbližší době dočkáme?
Vidíš, taky Spencer Parker je můj dobrý kamarád a všechno se to seběhlo spontánně. Prostě jsme jednou zašli spolu do studia, začali si hrát s pár loopy a po chvíli jsme zjistili, že nám to spolu fakt funguje. Mám v plánu ještě pár kolaborací, ale vážně teď nechci prozrazovat, s kým to bude, dokud to nedotáhneme do úplného konce. Takové je moje pravidlo...
Valná většina producentů elektronické muziky si nejdříve prošla hrou na opravdové piáno... U tebe mám pocit, že zvítězila spíš kytara. Je právě ona pro tebe ta NEJ a na kolik opravdických nástrojů vlastně hraješ?
Díky za postřehy, ale jediný nástroj, na který teď hraju, je automatický bubeník. A zvládam to bravurně oběma rukama. :)
Nedávno jsem si poprskal monitor počítače, když jsem u tebe na portálu SoundCloud objevil bootleg skladby “Smejem Se“. Česky se to totiž řekne úplně stejně a znamená to jednoduše tohle: :) Jak ses k téhle srbské písničce vlastně dostal?
Smejem Se byl bootleg, který jsem udělal jen tak ze srandy. Má žena je z Chorvatska a tahle skladba už léta patří mezi její oblíbené srbské tracky. Několikrát mi ho doma pouštěla a mě chytla tak, že jsem se rozhodl pro lehkou úpravu. Fakt jsem nečekal, že ten remix bude u lidí až tak oblíbený a velký dík patří hlavně YouTube.
Smejem Se (Ian Pooley Bootleg) by ianpooley
Kolik hodin denně momentálně trávíš na různých sociálních sítích, aby sis udržel fanoušky a sám sebe co nejlépe prodal a který kanál je pro tebe ten nejoblíbenější?
Uf, snažím se tam spíš nebýt, ale jasně - je dobré zůstat v kontaktu s fanoušky. Přes sociální sítě dostávám hodně reakcí na muziku, kterou dělám, a to je pro mě to nejdůležitější, abych věděl, jakou cestou se ubírat dál. Dřív jsem hodně používal MySpace ale teď samozřejmě vede hlavně Facebook.
Jaká byla dovolená? Podle tvého hracího kalendáře můžu jen soudit, že jste si se ženou sluníčko zaručeně nejvíc užili právě v Srbsku a v Chorvatsku...
Máš pravdu, v Chorvatsku hraju opravdu hodně a moc jsem si to tam oblíbil. Mají tam nádherné pobřeží a vůbec každý ten výlet tam je pro mě vlastně takovou pracovní dovolenou. Já Balkán prostě zbožňuju a nejen skrze to jedinečné prostředí, ale sedne mi i mentalita lidí tam. Balkánci jsou jednoduše crazy. :)
Od rozhovorových klišé jsem tě poměrně šetřil, ale teď si jedno neodpustím – co si dá v pátek Ian Pooley k večeři a jaký bude ten správný drink při hraní, aby opět podal ten nejlepší výkon?
Záleží na tom, co mi uvaříte dobrého, ale že dojde na vaše pivo, to je víceméně jasné...
Ptal se Myclick v září 2011.
foto: archiv
Ian Pooley se 30. září opět představí v Praze, tentokrát v klubu Chapeau Rouge v rámci akce Chapeau Special!