Lumír Skokan: "Do pěti let by Dance radio mohlo v ČR vysílat celoplošně..."

Dobrý den, úvodem bych se rád zeptal, kdo je vlastně Lumír Skokan a jak vypadá všední den ředitele Dance radia?

Lumír Skokan je normální osoba, která jezdí do práce metrem. Práce je zároveň mým koníčkem, což se spoustě lidem bohužel nepoštěstí. Jsem samozřejmě rád, že můžu dělat něco, co mě baví. Vychází to z toho, že před nějakými 20 - 25 lety jsem byl DJ, hrál jsem na diskotékách od 90. let a skončil jsem přibližně před osmi lety, protože mě už opruzovalo, když jsem hrál taneční muziku a přišel za mnou někdo, že chce Kabáty. Tak jsem si řekl, že na to nemám a s přibývajícími roky jsem si tam připadal jako dědeček, takže jsem to víceméně ukončil. Co se týká rádia jako takového, tak to je všední práce: od rána vyřizování e-mailů, spolupráce s partnery, spolupráce s celým týmem (moderátoři, dramaturg, programový ředitel) a porady... Takže klasický den jako každý jiný s tím, že pracuji s hudbou a s lidmi, kteří hudbu milují.

A jak to máte s pracovní dobou?

Kdysi se tomu říkalo "od nevidim do nevidim", ale teď člověk přijde tak na osmou či devátou do práce a odchází v šest nebo v sedm, někdy třeba až v deset. Je to o tom srdečním nasazení, takže člověk tady nepočítá, jestli tu sedí 8,5 a nebo už 10 hodin. Dokud není hotovo a neni spokojený, že udělal vše co potřeboval, tak nejde domů.

Vy jste začínali s vysíláním na internetu a na kabelových televizích... Jak dlouho jste vše plánovali a jak dlouho trvala realizace vysílání pro FM frekvenci?

Jestli nevadí, tak začnu trošku obšírněji, takže od vzniku rádia jako takového... Když jsem byl diskžokej a hrál jsem na diskotékách, tak jsem samozřejmě slyšel, co ti lidi chtějí a co naopak zní z tehdejších rádií. Říkal jsem si, že už se to nedá vydržet a napadlo mě udělat vlastní rádio, jež by hrálo tu hudbu, která pomalu ale jistě mizela z éteru a po které i ostatní lidé prahnuli. Došel jsem tedy k závěru, že udělám taneční rádio. Asi čtvrt roku nato jsem seděl nad papírem a zkoumal, jak se to vlastně dělá a sháněl informace... Během té doby jsem dal dohromady koncept rádia, protože když se zeptáte v nějakém zaběhlém rádiu, tak vám nikdo neřekne ani popel, jak se to dělá, proč se to dělá a s kým se to dělá. Takže jsem si to musel všechno zjistit sám. Měl jsem samozřejmě projekt rádia, který tehdy nebyl nijak nazván - jen "projekt rádio". Když jsem pak hledal název, tak jsem vycházel z toho, že budeme hrát taneční hudbu. Ale "Taneční rádio" je blbost, takže spíš použít anglický překlad slova "taneční", tedy "dance" a takhle vlastně vzniklo "Dance radio", což je i ve vyhledávačích na internetu na prvních místech a také se to dobře vyslovuje.

To s vámi souhlasím. Jak se to vyvíjelo dál?

Projekt byl hotový a teď šlo o financování rádia, protože každé rádio stojí peníze - ať už je to internetové, které vysílá z obýváku nebo z garáže, a nebo rádio, které vysílá profesionálně, jako je tomu teď u nás. Proto jsem tenkrát hledal partnera, který by byl schopný to zafinancovat a který byl stejný blázen jako já... Podařilo se mi oslovit společnost Czech Computer, respektiva pana Matějku, který je víceméně taky nadšenec do taneční muziky. Předložil jsem mu projekt, za dva dny mi zavolal, že se mu projekt líbí a že do toho jde. Pak už jenom začalo shánění hudby a techniky - dotáhli jsme pět kufrů CDček, co jsem měl doma a začali jsme grabovat CD, sháněli jsme software, Czech Computer dodal techniku, nakoupily se mixpulty, mikrofony atd. a 1.7. 2005 jsme spustili vysílání. Tenkrát jen na internetu, protože nějak se začít musí. Každý měsíc jsme pak sledovali, jak taneční muzika v lidech vzbuzuje nadšení, že to tady předtím nebylo.

Máte nějakou statistiku o tom, kolik lidí vás na začátku poslouchalo?

Dá se říct, že posluchačí přibývali každý den - začalo to asi na stovce a pak to rostlo na tisíc, deset tisíc až do doby, kdy jsme přibližně před rokem a půl vstoupili do éteru. Tomu samozřejmě předcházela vyjednávání, protože rádio dotovala společnost Czech Computer a já do něho chtěl dostat i placenou reklamu, takže jsem oslovil společnost Lagardere, která zastupuje rozhlasové stanice, aby zastupovali také nás. Měli jsme na čem stavět - už tehdy naše rádio, byť internetové, mělo čísla někde kolem 45 tisíc posluchačů denně (a to bylo relevantní, protože seznam IP adres je jasný - není to žádné počítání statistik, ale je jednoduše vidět, že IP adresa = 1 člověk). Oni nevěřili vlastním očím, že internetové rádio může mít až takovou poslechovost, a začalo vyjednávání s vedením... Chtěli nás přibrat do svého portfolia a bylo nám pak nabídnuto nahradit Radio DJ, které tu vysílalo před námi a mělo poslechovost 1-4 tisíce lidí denně. Pro ně to byl prodělečný podnik a tím, že je nahradí námi, pro ně bylo rentabilní. Došlo tedy k převodu a my jsme přešli na FM vysílání. To jsme stále sídlili v Holešovicích a odtud se signál převáděl sem (Wenzigova 4, Praha 2, pozn. redaktora) do vysílacích technologií. Brzy nám bylo nabídnuto, abychom se sem přestěhovali, my jsme přijali a dostali prostory, které jsme po Radio DJ zrenovovali...

A jak je to s Czech Computer teď? Všiml jsem si, že už není firma vedena mezi majiteli na vašich webových stránkách...

Czech Computer financoval chod rádia zhruba 5 let jako své středisko. Majitel pan Matějka to bral svým způsobem i jako marketingový nástroj pro společnost Czech Computer, ale samozřejmě peníze, které plynuly do rádia, ubíraly Czech Computer zisk, aby se mohla firma dále rozvíjet. Proto jsme se spolu s panem Matějkou na konci loňského roku dohodli, že Dance radio vyvedeme ze společnosti Czech Computer a založili jsme spolu novou společnost Dance Factory s.r.o., která nyní spravuje vysílání celého Dance radia a spolu s panem Matějkou jsme společníci. Na webových stránkách sice vedený není, ale pořád pro Czech Computer děláme kampaně a spolupracujeme s touto firmou na širší bázi, nyní ale již placené.

Programová skladba se za ty roky dost změnila. Nyní je večerní program složený převážně ze zahraničních pořadů jako je A State Of Trance, Global DJ Broadcast či Future Sound Of Egypt. Proč však není více původních rádiových show od českých DJs, jako třeba v případě pondělních večerů s Atmoss Session a Proud Nation?

Samozřejmě vycházíme z toho, co je v ČR na taneční scéně k mání... Na našem rádiu se už vystřídali třeba Lucca nebo Michael Burian. Tehdy se jim to zřejmě ještě nezdálo lukrativní, protože jsme vysílali jen na internetu a proto odešli. Teď je tu nově LayDee Jane v pondělí a střídá se s Proud M. Je tu sobotní pořad, který mají Crossryders a nedělní pořad Milana Kroužila, který se střídá s Chrisem Sadlerem. Nabídek jsme měli od DJs, kteří by u nás svým způsobem chtěli hrát, spoustu... Ono to však není o tom, že by neuměli posluchačům nabídnout kvalitu, ale spíš se jednalo o to, že každý DJ si myslel, že když přijde do rádia, tak bude mít otevřené dveře a udělá si na tom kariéru. Bohužel v téhle branži to je postaveno úplně jinak. Ten DJ jako takový musí předtím něčeho dosáhnout, aby byl zajímavý pro to médium a pro posluchače vůbec. Není to o tom, že bychom stranili mladým talentům, ale od toho jsou různé DJ contesty, kde mohou ukázat, co umí. Shodou okolností jsme pod hlavičkou našeho pořadu Roxy Dance Conference dělali DJ soutěž, kam přišlo asi 60 setů, z nichž vzešlo několik výherců a ti si zahrají v Roxy na Roxy Dance Conference live a pravděpodobně budou pozváni i do dalších pořadů u nás. Zatím tady ale není takový DJ, který by ohromil všechny...

Čili jste měli hodně nabídek, ale nikdo nepřišel s takovou koncepcí, kterou byste přijali do vysílání...

Muzika je jasná. Buďto ti DJs hrají house, nebo trance, nebo techno... Všichni mají stejné desky a všichni taky mají stejné kontakty. Spíš šlo opravdu o tu koncepci, co nového by mohl DJ přinést - ať už to jsou to hosté, či nějaké eventy, kterými by mohl ten pořad podpořit. A samozřejmě v neposlední řadě podpora média samotného. Což v praxi znamená, že když tu hraje LayDee Jane, tak vím, že má svou fanouškovskou základnu po celé republice a vím, že když řekne, že tu hraje, posluchači si ji naladí. Na rozdíl od toho, když sem přijde nějaký "Honza z Horní Dolní", který sice hraje špičkově a má skvělé sety, ale je neznámý a to znamená, že nemůže médiu nabídnout nic, co by bylo přidanou hodnotou toho, že tady bude on a ne někdo jiný. Z toho důvodu jsme sáhli po zahraničních programech. Koukli jsme se do první desítky a oslovoval jsem DJe, respektive agentury, které zprostředkovávají ASOT, GDJB, FSOE, Euphonic a další. Víme že lidi to zajímá, protože i u nás je velká základna posluchačů těchto show...

A plánujete nějaké další? Například Moor Music?

S Andym samozřejmě jednáme a Andy Moor bude také dalším headlinerem Roxy Dance Conference. Jednání je v podstatě na bázi kamarádské, protože už tady byl kdysi dávno. Nabízel nám svou show, můžeme ji mít, ale problém je ten, že on ji má jen jednou měsíčně. Pro nás to znamená, že bychom museli celý měsíc takříkajíc vyclearovat dalšími. Takže až najdeme další a budou kvalitativně vedle Andyho Moora, tak třeba uděláme nějaký den, kdy tam budou hrát tihleti. Jeden týden Moor Music a zbylé tři týdny oni. Proto je teď sháníme, abychom mohli Moor Music zařadit a zároveň měli ucelený program. Aby posluchač věděl, že je třeba úterý večer a je tam právě tohle. Protože máme posluchače, kteří nás naladí právě na tuto show a kteří nás třeba přes den neposlouchají.

Když už jste zmínil Roxy Dance Conference, tak by jistě naše čtenáře zajímalo, jak k tomuto projektu došlo - spojit rádiovou show a párty v klubu... Jak složitá byla realizace a vycházel vám klub vstříc?

My jsme začali s pořadem, který se kdysi jmenoval Numark Dance Conference, a Crossryders chtěli navázat na jeho minulost. Proto jsme hledali nového partnera a shodou okolností se nám podařilo oslovit Roxy, která byla před rekonstrukcí, vedení se líbil ten záměr a oni sami chtěli vrátit do klubu trance. Kdysi tam byl večer Entrance Michaela C, ten skončil a momentálně neměli noc, která by se tomuto stylu věnovala. Takže když jsme přišli s touhle nabídkou, tak se jim to moc líbilo, protože chtěli do klubu zpět zavést multiformátový program - všechny škatulky elektronické hudby. Dokonce přistoupili na to, že by byli sponzoři toho pořadu a tak vznikl projekt Roxy Dance Conference live a díky tomu, že máme spousty kontaktů, tak můžeme dovézt zahraniční hosty. Tím to trošku opepříme a dáme tomu větší grády, aby tam lidé přišli. Protože ačkoli tu kluci (Crossryders) hrají nějaký ten pátek, tak nejsou moc známí. Takže i jim to na druhou stránku pomáhá se trošku rozjet...

A prozradil byste nám nějaké plány do budoucnosti? Dance radio se za těch pár let dostalo z nuly na nejposlouchanější rádio s taneční hudbou u nás. Vysíláte už nejen na internetu, ale i na FM frekvencích... Máte ještě nějaká esa v rukávu?

Esa v rukávu? Všechno dneska záleží na tom, jak budou fungovat úřady a potom jsme schopni naplánovat expanzi... Nemůžeme ale říct, že jsme nejposlouchanější, protože je tady spousta rádií, které se tváří "jakoby tanečně", ale není to vyloženě taneční muzika jako taková. My jsme bohužel limitováni, jak říkáme my, "vysílačkami", které jsou nad Prahou. To jsou jen 100 - 150 W vysílače, které tak tak pokryjí Prahu a v uličkách a na okrajích to lidem chrčí, takže je to "o ničem", ale zaplať Pánbůh aspoň za to. Teď máme zažádáno o další frekvence - o takzvané "rozšíření" - abychom mohli expandovat i do jiných měst, protože tady v Praze je to úplně přesycené. Nebudu zatím říkat do kterých, protože to ještě není na 100% potvrzené, ale určitě nechceme zůstat jen v Praze. Chceme dát tu muziku i ostatním lidem v jiných krajích, ale závisí to čistě na úřadech. Pak také čekáme, jak dopadne digitalizace, protože digitální vysílání je schopno pokrýt ještě větší území, než ta FM rádia. Existuje zde domluva s vedením Lagardere, že až bude digitalizace spuštěna, tak my v ní určitě nebudeme chybět. Což znamená, že tak do pěti let, pokud ta digitalizace půjde takovým tempem jako nyní, se můžeme stát celoplošným rádiem. Bohužel je to ale ve hvězdách, protože to závisí na technologiích, na přehrávačích, kupní síle a na reklamě.

Děkuji moc za rozhovor a poslední obligátní otázka zní: “Chtěl byste ještě něco vzkázat našim čtenářům?“

Dance radio letos slaví již šesté narozeniny - my říkáme "jde do školy" - a myslím si, že jsme ho vychovali dobře. Takže jen doufám, že naši posluchači budou naše vysílání poslouchat i nadále...

Díky a nashledanou!

Taky ještě jednou díky a nashledanou.

Ptal se Mar All v červnu 2011.

foto: archiv