ROZHOVOR

 

Sander van Doorn: "Jsem muž mnoha tváří"

Sander van Doorn je jedním z nejproduktivnějsích djů světa. Zhruba každé dva měsíce vydá nový singl, hraje na prestižních akcích po celém světě, sbírá různá hudební ocenění a hlavně má v Čechách velmi silnou základnu fanoušků. Tu si upevnil letos na jaře, kdy patřil mezi to nejlepší, co nabídla pražská zastávka Sensation. Již za pár dní se do Prahy vrátí jako jedna z hlavních hvězd Transmission. Dost důvodů na to, abychom s ním pokecali…

 

Ahoj Sandere, předpokládám, že se máš dobře, když se podívám na právě zveřejněné výsledky TOP 100 DJs, viď? Velká gratulace i ode mě!

Děkuji moc, vážně jsem to nečekal a mám z toho opravdu radost. Nevím, jak svým fanouškům poděkovat za všechny ty hlasy, co jsem od nich dostal.

Myslím, že si své 10. místo naprosto zasloužíš. Letošní rok jsi byl ve skládání a remixech hodně plodný. Co je u tebe vlastně nového od dubna, kdy jsme se slyšeli naposled?

No, vydal jsem nové singly "Bastillon" a "Ninety" a v současné době, když nelítám a nehraji někde po světě, tak jsem zavřený ve studiu a makám na nových skladbách.

Letos jsi rozjel nový koncept klubově laděných večerů s názvem "Dusk Till Doorn". V čem je to jiné, než tvá klasická djská vystoupení?

Tyhle akce mají jiný koncept už v základu. Začali jsme s tím na Ibize, pak jsme udělali několik obdobných akcí v Londýně a teď už s konceptem "Dusk Till Doorn" jezdíme vlastně po celém světě. Základní rozdíl je v tom, že sebou vždy mám nějaké další dje z mého labelu a hlavně všichni hrajeme velmi různorodě. Někdy se stane, že za noc zahraji tři sety, přičemž každý je hozený do trošku jiného stylu. Nejprve je na řadě house, pak trošku trance a celé to pak ráno zakončím melodickými tracky. Někdy hraji dohromady i pět hodin. Je to prostě úplně jiné, než moje klasické hraní na akcích.

Pravidelně si čtu tvé příspěvky na facebooku, ale stejně se zeptám: Na čem ještě v současné době děláš? Co nějaké remixy?

Letos jsem remixů už udělal opravdu hodně, ale máš pravdu, na spadnutí je jedna věc, o které nemohu zatím příliš prozradit. Ale jde o nový kabát jedné hodně staré pecky, kterou jsem oprášil a musím říct, že to bude hooodně velký…

A třeba nějaká popová písnička, kterou máš teď rád?

V poslední době se mi hrozně líbí Kings Of Leon…

(Smích) Kings Of Leon se líbí všem!

To bude asi tím, že Kings Of Leon prostě dělají hodně dobrou muziku. Taky se mi moc líbí Radiohead…Ono je těch kapel víc, co se mi teď líbí. Já se chci tento a příští rok věnovat především mojí vlastní tvorbě, ale pokud se mi pod nohy připlete nějaký hodně dobrý popový song, ke kterému bych chtěl udělat remix, rozhodně si čas najdu…

Když zmiňuješ Radiohead, jak se ty osobně díváš na jejich nápad, jakým způsobem minulý rok prodávali své nové album na internetu?

Já si myslím, že tohle byl vážně brilantní nápad. Považuji za nejdůležitější, aby hudba byla dostupná úplně každému. Ona tedy všem dostupná je, protože jsou stovky pirátských stránek, kde si hudbu můžeš nelegálně stáhnout. Ale Radiohead možností zaplatit za jejich písně libovolnou částku dali světu nápad, který může v boji s piráty a nelegálním stahováním hodně pomoci.

Myslíš si, že tohle je budoucnost?

Tohle je rozhodně budoucnost, minimálně pro ty, kterým jde jen o hudbu. Kdo si chce připlatit za fyzický nosič a plnohodnotný obal, bude mít i nadále tu možnost, ale co se "pouze" distribuce hudby týče, tohle je rozhodně ta správná cesta do budoucna…

Vraťme se ještě trošku k facebooku? Jak ty vycházíš s tímto fenoménem? Nevadí ti, že lidé tak vědí vlastně vše o tom, co děláš?

Já si myslím, že to je fajn a fandové na to mají nárok. Navíc je hezké vidět, že lidé reagují na to, co tam napíšu…Třeba někdy před měsícem jsem hrál poprvé golf, což jsem na facebook i napsal a vážně moc mě potěšilo, že mi fandové tohohle sportu následně psali a zajímalo je, jak mi to šlo. Facebook je super, ale nic se nesmí přehánět.

Zpět k hudbě. Spolupracoval jsi též s Robbie Williamsem, jak k tomuhle spojení vlastně došlo?

Já mám Robbieho moc rád, myslím si, že je minimálně na pódiu velký showman a už když jsem poprvé slyšel jeho poslední album "Rudebox", zaujala mě tam píseň "We're The Pet Shop Boys". Proto jsem udělal remix k této písni jen z podkladu, co jsem měl z alba k dispozici a poslal ho managementu Robbieho. Napsal jsem jim, ať se ozvou, pokud se jim to bude líbit, a pokud ne, tak ať to prostě berou za bezpředmětný. Asi třetí den mi volal Robbieho management, byli strašně nadšení a vzkazovali mi pozdravy i od Robbieho, kterému se ten nápad na remix prý taky moc zamlouval. Management mi následně poslal Robbieho čisté vokály téhle písně a výsledek v podobě skladby "Close My Eyes" zná celý svět.

Vraťme se ještě na chvíli k anketě TOP 100 DJs. Jak moc je pro tebe umístění důležité?

No životně důležité to samozřejmě není, ale pokud se hudbou živíš, píšeš písně, děláš dje, produkuješ, děláš remixy, prostě se hudbě věnuješ, je hodně dobré pro všechny vědět, jak tu práci vnímá okolí. Takže v tomto směru to rozhodně důležité je.

Takže pokud bys býval nebyl mezi prvními deseti, nebrečel bys?

(Smích) To opravdu ne - minulý rok jsem byl třináctý, stupínek přede mnou byl Carl Cox, za mnou hned Paul Oakenfold. Myslím si, že i tam jsem byl v dobré společnosti (smích)

Když jsem před časem mluvil s Marcem V, vyprávěl mi, že jsi jako teenager chodil na jeho akce a pozoroval ho, jak míchá…

Ono to bylo tak, že Marco V byl první DJ, kterého jsem ve svých osmnácti viděl naživo míchat a určitě to byl pro mě i jeden ze zlomových okamžiků, kdy jsem si řekl, že budu dělat DJe a svou vlastní tvorbu. Pamatuji si, že když jsem Marca tehdy viděl hrát, byl jsem jako opařený a zůstal jsem stát s otevřenou pusou, jak mě ta hudba uchvátila.

Takže Marco V vlastně může za to, že jsi DJ…

Jo, je to tak, strašně se mi líbilo, jak tehdy hrál, bylo to pro mě úplně něco jiného, než to, co jsem tehdy jako mladý znal z rádia.

Jak se nato tvářili tví rodiče?

No, oni brali to, že mám DJing jako hobby, ale když zjistili, že se tomu chci věnovat naplno, byli naštvaní. Stále mi opakovali, že jsem dobrý student, že musím mít dobrou a hlavně dobře placenou práci, ale časem pochopili, že je to zbytečné, a že si to stejně udělám tak, jak budu chtít.

Když jsi začínal, vystupoval jsi pod mnoha různými jmény jako třeba Sander, Sam Sharp nebo Oxygen, proč?

Víš, to bylo v době, kdy se hodně nosilo mít více projektů a pod každým jménem mít nějaký styl. Tak jsem to měl i já, každé z mých uměleckých jmen signalizovalo jeden z tanečních stylů. Před pár lety jsem si ale řekl, že to sjednotím a ať už píseň bude jakákoli, vyjde pouze pod jménem Sander van Doorn.

Takže do Prahy dorazíš jako Sander, který předvede od každého něco?

Ano, dá se to tak říct, jsem totiž muž mnoha hudebních tváří…(smích)

 A co bys vzkázal těm, kteří na Transmission dorazí?

No hlavně bych chtěl ještě jednou poděkovat všem za přízeň a hlasy v TOP 100 DJs a říci jim, že se strašně zpět do Prahy a O2 Areny těším. Vím, že to bude zase skvělé a věřím, že fanoušky svým setem nezklamu.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016