Ladida: "Dj musí mít svůj osobitý styl a v tom mu krása nepomůže"

Ahoj Lindo, když jsem se rozhodoval, s kým uskutečním můj první rozhovor tohoto roku, nemusel jsem moc dlouho váhat a oslovil jsem právě tebe. Ještě před tím, než se zaměřím na hlavní témata tohoto rozhovoru, rád bych se tě úvodem zeptal co ty a Vánoce? Dodržuješ nějaké vánoční tradice?

Jsem s rodinou, z nostalgie občas kouknu na nějakou pohádku, těším se na bramborový salát s řízkem a darování dárků (smích).

Jsi první djane v českých luzích a hájích. O tvých začátcích a raketovém startu tvé kariéry, kdy jsi si zahrála na prestižních parties jako je například Mayday a vystupovala jsi po boku hvězd jako je Carl Cox, Jeff Mills nebo Westbam, se napsalo již mnoho. Málokdo však ví, že jsi v dětství navštěvovala hudební a taneční školu. Můžeš nám o tom povědět něco více?

V mateřské škole rozpoznali talent na zpěv a máma mě poslala do umělěcké školy na zpěv a hudební nauku. Ve 12ti letech jsem přibrala latinsko-americké a standartní tance a klasickou kytaru.Tanec mě moc bavil a po roce jsem šla do skupiny A, ale partner se zamiloval do jiné tanečnice a já jsem už nenašla tanečního partnera podle svých představ, takže po třech letech jsem skončila a začala se učit bojovému umění taekwondo. Dotáhla jsem to až na modro zelený pasek (smích).

Pomohla ti hra na  kytaru nějakým způsobem i v djingu nebo  tvé vlastní produkci?

Vlastně ani moc ne, kytaru doma nemám.

V poslední době se poměrně často pohybuji v prostředí, kde se za mixpultem objevují zástupkyně něžného pohlaví a zároveň je často diskutováno na téma, zda-li to mají  za „gramcema“ všeobecně jednodušší než muži. Musím přiznat, že když jsem si vyslechl několik příběhů a sám jsem byl přítomen u několika pro djane určitě nepříjemných situací, hodně jsem na toto téma změnil názor a rozhodně bych s vámi neměnil. Jaký máš na tuto věc názor a jaké to bylo v tomto směru v tvých začátcích?

Řeknu to takhle. Lidi se vždycky budou raději dívat na hezkou tvář než na ošklivou. Krása je výhodou, ale ne zárukou, že bude výsledek hraní lepší. Niki Belucci hraje topless a má určitě mnoho fanoušků, ale krása je pomíjivá, takže se na ni spoléhat je iluze. Nicméně je dobré ji využít. Mě modeling pomohl v tom, že jsem procestovala svět, naučila se anglicky a naučila se spoléhat sama na sebe. Dj musí mít svůj osobitý styl a v tom mu krása nepomůže.

Co ty a tréma? Máš jí ještě po více jak deseti letech za gramofony vůbec někdy?

Trému už nemám, ale před party jsem samozřejmě trochu nervózní.  To je přirozené, ale ten pocit zmizí, jak začnu hrát. Djing mě baví a dává mému životu smysl. Pokaždé je hraní jiné a má neopakovatelnou atmosféru. V zahraničí poznávám nové kultury a lidi, prostě je to skvělý zážitek.

Která kultura tě při tvých cestách do zahraničí nejvíce oslovila nebo zaujala?

Baví mě Chorvati, Italové, Španělé a Brazilci pro svůj temperament. Oni se prostě umí skvělě bavit a tancovat. V únoru mám domluvené nějaké hraní v Japonsku, tak se těším až se tam opět podívám. Japonci jsou nejprofesionálnější ve všech směrech.

Pozoruješ při vystupování v zahraničí nějaké rozdíly mezi party people?

Hlavně v oblékání (smích). Tady pořád holky nosí ty plyšové návleky na nohou, přitom by vypadaly stokrát líp bez nich. Jinak samozřejmě rozdíly jsou - jiná země, jiná mentalita, jiná kultura, jiné tradice a podnebí - to všechno má vliv na vnímání hudby a nejen taneční. Čeští klubeři jsou náročné publikum, v zahraničí mám větší podporu než u nás, ale to neznamená, že bych tady hrála méně ráda.

V minulosti jsi se prezentovala především svižným groovy technem, ale v poslední době tě můžeme také slyšet v tvém minimalistickém podání. Zajímá mě, co tě na minimalu, který je v poslední době ve světě velmi oblíbený, oslovilo?

V minimalu je to založené na mottu „méně je více“. Jde o to použít méně zvuků a maximálně je využít. To se mi líbí jak v hudbě, tak v architektuře, designu nebo ve vizuálním umění. V jednoduchosti je síla.

Držíš se tohoto motta nějakým způsobem i v jiných směrech kromě hudby?

Ano, ve všech směrech.

Kromě tvé rezidentní noci Mini&Maly, ke které se vrátíme později, se na české taneční scéně v současnosti moc večerů zaměřených na tento styl neobjevuje. Jaký je podle tebe důvod?

Minimal není mainstremový styl.

Myslíš, že k nám ještě dorazí obdobná vlna popularity tohoto stylu, stejně jako tomu je například v Německu nebo budeme za hlavními představiteli tohoto stylu muset vyrážet za hranice naší republiky?

Myslím, že hodně českých djů už zařazuje minimalové desky do svých setů. V klubech Roxy, Chateau Rouge, Flédě se hraje minimal a clubbeři mu rozumějí. Základem je kvalitní zvuk v klubu. Je pravda, že za hranicemi je tento styl populárnější, ale naše taneční scéna je mladší, takže je to pochopitelné.

V létě tohoto roku jsi měla na festivalu Creamfields Central Europe, jehož hudební produkce musela být na několika stagích kvůli nepřízni počasí předčasně ukončena, na starosti Intel Techno Stage, kde se představil například  Michel de Hey, Funk D Void nebo Markantonio. Co všechno předcházelo zaznění prvních tónů na této stagi a co bylo na manageování této stage pro tebe nejtěžší?

Oslovil mě Pavel Tesař, jestli bych se mohla podílet na produkci CFCE. Tak jsem připravila s partnery projekt Intel Techno Stage. Dje měl Pavel už zabookované. Jediný, kdo na Intel Stage nevystoupil byl Funk D Void. Z technikých důvodu a kvůli počasí nemohl přijet a nemohla jsem to nijak ovlivnit. Přesto byla stage až do ranních hodin plná clubberů a atmosféra byla skvělá. Já jsem byla druhý den o berlích kvůli nataženým vazům v koleni, takže to pro mě bylo náročné, ale team lídí, který na této stagi pracoval, byl skvělý a vše fungovalo v rámci možností dobře.

Chystáš něco podobného i na příští rok?

Uvídíme. Ráda bych produkovala alespon jednu akci.

Pojďme se vrátit k tvé nové rezidentní noci Mini&Maly v pražské Roxy. Její premiérové vydání proběhlo 19. září a hlavním hostem byla opravdová špička světového formátu – Dubfire. Jaký jsi měla z premiérového dílu pocity a co plánuješ v souvislosti s tímto večerem do budoucna?

Rezidetní noc Mini&Maly máme s Marwinem Shammou a první party se povedla. Mohlo přijít vice lidí, ale jinak byla atmosféra dobrá. 30.1.2009 přijede Anderson Noise, legendární brazilský dj a producent světového formátu a jako support bude hrát Clara Bailar, tak se těšte!

Stejně jako Dubfire v poslední době spousta známých dj´s a producentů využívá při svém vystoupení relativně novou technologii Traktor scratch, jejíž součástí je možnost hrát až čtyři tracky najednou. S touto novou technologií jsem byl seznámen a abych pravdu řekl kromě několika dj´s, kteří ji využívají opravdu na 100% se všemi vychtávkami, které nabízí, mi přijde, že je tak trochu v rozporu s podstatou djingu, ikdyž samozřejmě doba i technika jdou kupředu. Jaký je tvůj názor na využívání této technologie při vystoupení?

Traktor scratch existuje od roku 2002 a v současné době má tato technologie takovou kvalitu, že je pro mě nejvýhodnější a dává mi více možností než hraní z cd nebo z vinylů. Nejnovější verze Traktor Pro má zajimavé efekty, které nemá žádný mixpult. Každý dj ho používá svým stylem a myslím, že spíš než o to využívat všechny vychytávky jde o to, kdy a jak kterou (smích).

V souvislosti s tímto rozhovorem jsem oprášil i několik tvých počinů z tvé vlastní dílny. Myslím hlavně releasy jako jsou například Mundo, Bullet EP nebo Slave 2 Rhythm a zavzpomínal jsem na doby, kdy byly nezbytným materiálem pro spoustu domácích a zahraničních dj´s. V současnosti vydáváš svou vlastní tvorbu na labelu Article, která je laděná především do minimalu. Co je u tebe v tomto směru nového a na co se můžeme těšit?

Tracky, co vyšly na Article, také hrají djové jako Luciano, Laurent Garnier, Marco Carola. Připravuji nové EP. Doufám, že tak v únoru  by mohlo být vydané.

Dáváš si nějaká předsevzetí a snažíš se je dodržet?

V Novém roce chci vydat více tracků. Mám dělat remix pro Barbaru Tucker, tak si přeji aby se jí minimálový track líbil.

Jaké jsou tvé plány do budoucna ať už v profesním či osobním životě?

Pripravuji projekt s DVD na rok 2009 a label Article records bude od roku 2009 pouze digitální.